CHAJĎÁCKÁ KRONIKA - rok 2002 strana 1

Předchozí stránka         Hlavní stránka         Strana 2.      Strana 3.       Další stránka

Zima pomalu končí a již je tu první letošní akce - Vyhánění pavouků.
Datum ani popis akce se zjistit nepodařilo, takže opět necháme prohovořit Mírečkův finanční zápisník. Vyhnat pavouky z chajdy přišli - Standa, Vojta, Míra, Kamil, Ujo, Tugy, Čapáci, Josef Mareš, Pavel Strpr., Zdeněk M., Petr, Tomáš a Láďa. Vzhledem k nižšímu počtu účastníků a chladnějšímu počasí, vystačil pouze jeden soudek a  30 buřtíků k tomu. Tímto byl zahájen nový chajďácký rok 2002. Už aby se oteplilo. Všichni už se těšíme až budeme moci znova zatopit oheň a posedět u dobrého jídla a pití.

První jarní akce na sebe nenechala dlouho čekat. úterý 30.4.2002 - Čarodky
V předvečer svátku práce jsme se sešli vyhnat zimu ze všech koutů a přivítat přicházející jaro. Co by to bylo za vítání bez dvou soudků Bernarda a několika málo buřtíku. (asi 40). Upalovat čarodějnice přišli - Pirklovi, Hejlovi, Stáňa, Jansovi, Kamil, Tugy, Jansovi st., Tugy, děda Klekar, Řehákovi, Jitka, Marešovi, Slávečkovi, Petr, Zdeněk M., Olda, Miloš, Smejkalovi, Voksovi, Pavel M. a Tomáš.

10.5. - 13.5.2002  konala akce pod tajemným názvem "Mezistátní návštěva".  Na akci byli - Petr, Standa, Čapáček, Tugy, Slávečkovi, Hejlovi, Karel M., Miloš, mezistátní návštěva - Ferko, Severin, Zdeněk M., Šavadá, Josef Mareš, Zdeněk Kr. a Kamil.
Jednalo se o příjemné posezení při žejdlíku dobrého piva a přípravu k mnohem větší akci, která měla vypuknout za čtrnáct dní.

1.6.2002 - čtrnáct dní je pryč a nadešel slavný den. Za prvé byl Den dětí a za druhé tu byli zase čtyři čtyřicátníci. Byly spojeny dvě akce dohromady, což někteří lidé těžce nesli. Už to příště neuděláme. Dobrovolně se ošidit o jedno posezení u dobrého jídla a pití. Ale stalo se. Dopoledne byl postaven velký stan pro případnou nepřízeň počasí. Dovaleny 3 sudy pivka a nějaká ta limča.
Pak se začalo slavit. Nejdříve přišly na řadu děti....

.... a jejich soutěže. Někteří borci museli toto klání
absolvovat v ochranných prostředcích.

Pak přišlo vyvrcholení soutěžního klání - dekorování všech borců.
Toho se ujaly tety a strejda Čapák. Na závěr si všichni připili "Rychlými špunty".

A tak zatímco děti pilně sportovaly, rodiče soutěžili v jiných disciplínách.

Zatímco soutěže dětského dne se pomalu chýlily ke konci, oslavy čtyřicátníků se začaly teprve rozjíždět. Po dětských soutěžích jsme byli již pořádně nažhaveni, takže po slavnostním úvodu, zpívaném blahopřání a přípitku jsme to rozjeli také.

Jede, jede mašinka

Jede, jede mašinka,
kouří se jí z komínka
a v ní kamarádi jsou,
neříkám to náhodou.

Každý ať si tipuje,
který z nich to asi je,
kdopak o nich něco ví,
písnička mu napoví.

Na jaře se narodil,
pod Hůrou mládí prožil,
sportovcem asi být měl,
skautík pivní však je z něj.

Všechno chtěl mít akorát,
stavěl dům a z auta spad,
musí počkat baráček,
rozbitý je "Čapáček".

Slovensko jel poznávat,
kolo mu "kdosi" ukrad.
Zbyly jenom vzpomínky,
na růžové trenýrky.

Kočíruje svůj vláček,
bez zbytečných zatáček,
pak čas tráví v pohodě,
na chajdě i v hospodě.

Jede, jede mašinka,
k Náchodu veze synka,
na zedníka studuje,
po holkách pokukuje.

Vyhlídnul si Helenku,
vzal si ji za manželku,
miloval ji ze všech sil,
domek pro ni postavil.

Veze, veze mašinka,
od dvou holek tatínka,
je to trochu dobrodruh,
často jezdí na okruh.

Od Anglie přes Česko,
občas míjí Turecko,
a v Rakousku po kšeftu,
vyřádí se na raftu.

Jede, jede další chlap,
i on není bez závad,
hrábě, vidle snadno zlomí,
to se na něj všechno poví.

Uzený, jó uzený
to je jeho těšení,
skýva chleba, velký šrůtek,
už má zase mastný kůtek.

Máme tady revizi,
pro něho není cizí,
zkontrolovat, opravit,
vláček snadno zprovoznit.

Vloudila se chybička,
překvapila synečka,
brzda, klínek, kde je ouha,
mašinka už vrata krouhla.

Zkušeností spoustu má,
tak si ho šéf vybírá,
nekecá mu do řízení,
v kanceláři si ho cení.

S vodováhou při ruce,
opravoval sekníce,
bez jadrných slov to nejde,
dílo přesto časem vzejde.

Pozor jede "Rákosník",
u silnice je patník,
oči z důlku, volant svírá,
mysl trochu připozdívá.

Křižovatka žádná sláva,
námraza je, jasná zpráva,
firmě zdá se o čertech,
zas má zohýbaný plech.

Jedou, jedou přátelé,
na merendu vesele,
už se blíží k padesáti,
čtyřicet se jim nevrátí.

A aby té srandy nebylo málo, zazpíval sbor ještě speciálně Radkovi.

NAŠI MILÁČCI

Kočičky a čičáci,
nemají co na práci
a u Jansů na zahradě,
mají se jak ve svým hradě.

V cibuli se válejí,
kliďánko i kálejí,
hrabou důlky, myši loví,
nic nenechaj na pokoji.

Radek po nich hroudy hází,
trpělivost mu dochází.
Chtělo by to dobrou radu,
jak si zachránit zahradu.

Nepomohou pastě, koše,
ale podle Krakonoše,
stačí napsat cedulku,
píchnout ji za cibulku.

Tak „Tady je Jansovo“
a už je to hotovo.
Kočky strnou a pak hnedle,
stěhují se k Hejlom vedle.

A pak se rozjela sportovní klání dvou družstev. Kdo zvítězil není vůbec důležité.
Důležité je, že jsme se všichni skvěle bavili. První disciplína byla chůze na chůdách.
Jestli jsme málo trénovali či už jsme měli vypito nějaké to pivo, moc nám to nešlo.
Jak to dopadlo posuďte sami ....

Než jsme se nadáli, již tu byla druhá disciplína. Jednalo se vyvalení sudu
plného piva, pardon vody k chajdě, jeho naražení a natočení půllitru.

Protože již naši borci začínali být po náročných soutěžích unaveni,
byla zvolena další nenáročná disciplína. Tzv. "čuchací pytlíčky".
Úkolem bylo poznat co v nich je. S bylinami jsme měli problémy,
ale pytlíček s klobáskami jsme poznali všichni.

A kdo všechno se této akce účastnil : Naši čtyři oslavenci 

Radek, Pepa P., Jirka V. a Čapák 

Pro hladové žaludky byla přichystána grilovaná kuřátka z Čapáčkovy kuchyně. A pokud by někdo ještě neměl dost bylo opečeno pár pašáčků. Na zapití 3 soudky vynikajícího Bernarda.

Předchozí stránka               Hlavní strana               Další stránka