|
CHAJĎÁCKÁ KRONIKA - rok 2004 strana 6 |
|||
|
Hlavní stránka Jaro 40-tiny Sázavák Prase Podzim Další stránka |
|||
|
|
|
||
|
JUBILEJNÍ 20.SILVESTR NA MYSLIVECKÉ CHATĚ Paní ředitelka a královna v jedné osobě - Marta Macháčková |
|||
|
Už je to tady...
|
Co teď s tím? |
||
|
Ostatní už je jen našem přičinění, |
|||
|
SEZNAM ÚČASTNÍKŮ SILVESTROVSKÉ VESELICE |
|||
|
1. DOSTÁL Jirka |
24. MACHÁČEK Jirka |
||
|
Úderem 19. hodiny všichni pozvaní zasedli ke slavnostnímu stolu. Stáňu přepadl nějaký bacil a tak je nějaký přepadlý a bez nálady. Jenom Tugymu hrozila ředitelská pokuta za pozdní příchod, ale byla mu královnou odpuštěna.
Na úvod Marta všechny přivítala a ještě před večeří představila své první překvapení - projekce o historii chajdy a jejích zakladatelů. Vše vtipným doprovodem provázel Petr. Každý nový obrázek byl doprovázen salvami smíchu a mohutným potleskem. A pak došlo na to nejdůležitější (alespoň pro některé lidi) - začala se podávat večeře - Hovězí závitek s bramborami zapečenými s nivou a hráškem. Po vynikající večeři se na chvíli rozproudila volná zábava. Stáňova aparatura se snažila přehlušit probíhající rozhovory, Karlovy děti již začaly tancovat, když tu paní ředitelka ohlásila první číslo - úvodní číslo skupiny "Tanečnice z pivnice".
"Tímto vystoupením vzdáváme hold patronu našeho piva - svatému Bernardovi". A pak to začalo - čtyři pivní akvabely, v podání Míry, Pavla, Čapáka a Pepy, oblečené do stylových zástěr, předvedly efektní tanec s lahvemi Bernarda. Vše bylo odměněno mohutným smíchem a potleskem.
A pak již za zvuků anglické hymny předstoupila královna se svojí stráží. Nejdříve dekorovala některé ze svých poddaných vyznamenáním za věrné služby CHO a pak využila svého privilegia jmenovat ředitele na příští rok. Po značném váhání a rozpacích pronesla jediné slovo - Čapáčci.
Všichni, kromě Čapáčků začali radostně tleskat, že to nepadlo na ně. Po tomto úvodním vystoupení už začali všichni tancovat a nálada se dostávala do varu. Když tu náhle pohasla všechna světla a v nastalém šeru začala znít hudba - Čajkovského Labutí jezero. Uprostřed parketu pluly čtyři nádherné labutě.
Kde se vzal tu se vzal myslivec. Vytáhl zbraň začal mířit po té nejkrásnější. Ale rána ne a ne vyjít. Až se ozvalo tiché "Čapáku padni". A labuť klesala ve spirálách k zemi. Až potom třeskl výstřel.
Zbylé tři labutě jen vyděšeně poletovaly. Jedna ale dostala spásný nápad. Doletěla pro živou vodu. Nemeškala ani chvíli a přiložila své raněné družce soudek s živou vodou k zobáčku. Když tu náhle labuťka ožívá a všechny tři radostně poletují okolo své oživlé družky. V tom řevu a smíchu zaniká i hudba, jedno oko není suché od smíchu, sálem zní mohutný potlesk a ovace. Za dlouhou chvíli, když se vše uklidnilo, zábava pokračuje. Zní píseň za písní, tanečníci na parketě jen kmitají. V jedné přestávce projde Marta s hvězdičkou. To znamená jediné - další číslo nebude pro malé děti. Možná ani pro velké. Že by půlnoční striptýz? Všichni jsou zvědaví co dalšího se bude dít. Náhle se rozezní parketem půlnoční kankán a přicházejí čtyři nádherné tanečnice. Štíhlé boky, pevná prsa, nádherné postavy - všem se překvapením jen tají dech.
Po skončení kankánu potlesk nebere konce a tak děvčata musejí přidávat. Na některých je vidět již značná únava, ale vydrží až do konce. Ale obecenstvo si žádá přídavek. Děvčata odhalují horní polovinu svého těla - pánové šílí, dámy omdlévají. Paní ředitelka dává všem za vynikající výkon zaslouženou odměnu.
Ale to se již blíží půlnoc a s ní i nový rok 2005. Přípitky, polibky, přání - to vše teď zní chajdou. A pak již jen radost až do rána.
Ve tři začínají odcházet první odpadlíci, ale zdravé jádro vydrží až do páté hodiny ranní. Tak to byl náš dvacátý jubilejní silvestr. Na nový rok odpoledne se všichni znova sejdeme - je potřeba vše umýt, uklidit, dopít a dojíst. A za rok na Silvestra zase nashledanou.
|
|||
|
|
|||
