SILVESTR 1995

Předchozí stránka         Hlavní stránka         Další stránka

Je tu opět ten významný den - Silvestr. Letošními oslavami načínáme druhou desítku silvestrů na Myslivecké chajdě. A tak když hodiny na čermenském kostele odbily 19. hodinu, počali se scházet první nedočkavci. Již tradičně o půl osmé bylo 11. silvestrovské veselení slavnostně zahájeno proslovem jednoho z ředitelů, přípitkem a nezbytným živijó.... To ale bylo tak falešně, Míra musel nasadit správný tón a muselo se zpívat znova. Pak už se podávala večeře - vynikající svíčková s knedlíkem. Všem moc chutnalo. Na letošního silvestra nás bylo i o jednoho chajďáka více. či spíše chajďačku. Zatímco loni na Silvestra byla Věruška ještě u Vlaďky v bříšku, letos už přišla jako správný chajďák na návštěvu. Sice krátkou, ale přišla. Pak už jen Láďa zaujal svoji obvyklou pozici za barovým pultem a zábava se počala rozjíždět. Vzápětí přišla na řadu první scénka. Sportovní komentátor Jitka a dva sportovci Zdenda s Tomášem, zabývající se sportem nazavaným GUM GAME PLYING - neboli plivání gumou do dálky. Zdenda jako trenér ing. Václav Keňoš a Tomáš coby jeho svěřenkyně Vendulka Suchá.

Po chvíli oddechu a přípravě jeviště přichází na řadu scénka č.2. Péťa v roli zubaře a Pavel jeho sestra. Tolik smíchu už chajda dlouho nezažila. Vše bylo samozřejmě odměněno bouřivým potleskem a několika kapkami pro hlavní aktéry.

V dalším scénce přicházejí na jeviště dvě krávy (Péťa a Zdenda). Přeplněná vemena se jim mezi nohama těžce houpou. Spokojeně leží a přežvykují.

Hele nějaká nová kráva,
dobrý den krávo, buďte zdráva.

Mé oko zvědavě se dívá,
z kteréhopak jste chlíva.

Já jsem z nového OMDéčka.
Těší mě, já jsem ze starýho Béčka.

A paní krávo, jak se tu máte.
Ale nic moc, vždyť to znáte.

Celý den po louce chodím a trávu žeru,
a když to na mě přijde, tak potom se ..... utíkám napít.

Bůůůů to já někdy najdu hnízdo jetele,
to se pak pasu vesele.

Zavolám na holky: "Tady je žrádlo"
a zaděláme si na zimní sádlo.

Někdy se vám tak hrozně přežeru,
že si říkám jestli se z toho .... netloustne.

A to nic však to vyběháte,
ale koukám, pěkný vemeno už máte.

Ale kušte, i vy jedna lichotnice,
vždyť já jsem ještě mladá jalovice.

Neříkejte, je to vůbec možný,
vždyť máte struky jak rajské hrozny.

Řekla bych, že si vás brzy všimnou nějaký strejci,
co jim říkáme motorizovaný bejci.

To já jsem to tenkrát prvně dostala
od toho ... mladýho Dostála.

To on takhle občas přijde do chlíva a dělá že mlíko měří,
a pak když vás plácne po zadku, odoláte jen stěží.

Ale řeknu Vám, jau, zas mě bere kotník,
on ten Dostál, on je to taky proutník.

Nejdřív v srdci plamen vášně vzbudí,
ale potom v útrobách brrr to to studí.

Někdy Vám to zebe tak,
že si říkám, jestli on to není sněhulák.

To mě čekaj pěkný věci,
děsíte mě převelice,
nějaký eskymácký bejci.
To já radši zůstanu jalovice.

Jó mít tak smlouvu s nějakým soukromníkem,
to stačí pšiknout, hned přiběhnou z kapesníkem.

Dobrou pověst má tady sedlák Macháček,
něž přivede bejka, půjčí Vám i pár natáček.

To zní hezky a kdybych se k němu dostala,
kdoví jestli by na mě nepustil taky nějakýho Dostála.

Jó paní kravo, ať to nezabrebtám,
ještě se Vás na něco zeptám.

Tuhle jsem se pásla pod lesem za salaší,
no fakt já myslím, že v tom lese straší.

Každý večer, odpoledne to bylo, to tam začne prdět,
padaj stromy a z lesa to začne smrdět.

Se soumrakem to všechno ustane a ticho se rozhostí,
a pak směrem k vesnici vyrazí TRAPKOZA z roští.

Vždycky s sebou táhne nějaký klacek,
a jednou taky táhla kládu - to byl ale macek.

Celá zem kolem duněla
a TRAPKOZA jen funěla.

bůůů a to nic se nebojte - to je mladej Filip, no ten plešatej,
má hoch smůlu - nebýt kůrovce moh být dávno ženatej.

Ale poslyšte co se mi přihodilo. To snad už každý ví
jednou když jsem se na mezi tamhle pásla bez brejlí.

To víte slábnou oči, ledacos můžete přehlédnout
ale tenkrát jsem našla krásný trs, jen se zakousnout,
už už jsem chtěla uhryznout
toho drna,
v tom on Vám vyskočil jak srna.

Až pak jsem si všimla, že to není píce,
ale chrápajícího chlapa naježená kštice.

Safra ten by Vám dal,
ale povídejte jak to bylo dál.

Po chvíli za svou zadnicí
zaslechnu traktor zuřící.

Říkám si holka utíkej,
honí Tě Urban divokej.

Pádila jsem jak divej skot z prérie,
za mnou Zetor 40 z nový série.

Musím se Vám přiznat, že před chlívem na tý rovince,
tou rychlostí nebo strachem sypali se ze mě kravince.

I propána, jak to vše dopadlo.
Dobře - zavzdušnilo se mu palivový čerpadlo.

To já jednou, kráva pitomá, jak mladej učedník,
žeru si čerstvou travičku a najednou v držce ohradník.

Nepřejte si vidět co to se mnou ďálo,
stádo se mi tři neděle smálo.

Všichni volali "To je paráda",
dneska je pastva z předtančením v rytmu lambáda.

Já oči vykulený, držková se mi vařila,
kopytama jsem na všechny strany mlátila.

Stačí přehlídnout jeden blbej drátek
a máte jazyk jako karbenátek.

To je teda zážitek,
ale to bude tím, že jsme jen blbej dobytek.

To víte paní krávo, půjdem někam na lepší,
třeba na ten palouk dolejší.

Bůůů vezmeme to zkratkou přes ten les
a tam si nacpem bachor, knihu, čepec a slez.

Bůůůůůůůůůů                  

Po dlouhotrvajícím a bouřlivém potlesku se rozezněla Stáňova aparatura. Parket se okamžitě zaplnil tanečníky. Neúprosně se přibližovala půlnoc. Skleničky již jsou připraveny, láhve odpečetěny, začíná odpočítávání. ......... tři, dva, jedna a je to tady. Nový rok 1996. Láhve s šampáněm bouchají a chajdou se nesou přání a polibky a nezbytné živijó, živijó, živijó .... Ta k šťastný a veselý a ať se atdy za rok všichni ve zdraví zase sejdeme.

A CO SE VYPILO A SNĚDLO?

Předchozí stránka              Hlavní strana                  Další stránka