ÚNOR

8.2. svátek Milada – zrovna pátek a oslava v chajdě
Bylo 7 hodin a Milada s Jitkou nevěděly, kam dřív skočit. Klukům včera padla 600, a tak to oslavíme zároveň. 8 hodin v chajdě opětovné přípitky a postupné gratulace. Na ukázku Maruščina a Jaruščina:

Slavnostně ti jdem přát,
aby ses trochu osladila,
a jak si budeš přát,
aby ses naladila.
Já ti přeju vše nejlepší
a já hodně štěstí,
abys měla hodně lepší,
ve svém svátku štěstí.

Všichni – Mirek, Jiřík, Kamil, Jožka, Péťa, Jirka, Věrka, Jaruška, Maruška,Olda, Jana i Milada tancovali.

Jana za chvíli usnula na posteli, ale ostatní vydrželi neúnavně tancovat. Dnes by pili, jak duhy, ale kdo se v nich má vyznat. Perník se šlehačkou a veškerý jídlo zmizelo do posledního drobečku a vína se vypila poslední slza. Do tvrdýho se nikomu nechtělo. Bylo tak půl druhý, když jsme pro dnešek opouštěli chajdu.

20.2.1980 
 V kalednáři svítí jméno Oldřich, ale tuto středu přišlo něco daleko zářivějšího a veselejšího. „Přijedu v pátek o půl desátý do Ústí. Pepa“. Naše radost byla převeliká. V pátek odpoledne snad delší ještě nebylo. O půl osmé v chajdě se Mirek snažil rozdělat oheň a Péťa myl skleničky. Milada si na chvíli ke Kamilovi odešla přečíst Mlaďák, a pak už v chajdě začaly přípitky – na Oldu a na vojíny. Z nekonečně dlouhé chvíle jsme začali tancovat. Jaruška s Maruškou strážili u malého okna. Bylo po desáté hodině, každý byl tak trošku, ale krásně nervózní a holky najednou vykřikly. V tu ránu by se k oknu nedostal ani nejslabší z nejslabších a zbytek, co se nevešel k oknu pobihoval po venku. Nastalo mocné přivítání. Pak než se Pepa najedl, uplynula další hodina a i mocní napijácí začínali mít trochu v hlavě. Nemůžeme přece našemu vojínovi nenalít. Spolu s námi tancoval obkročáka na Katapulty a je vidět, že nezapomněl. U stolu Pepa, Jitka, Mirek, Milada, Věrka, Kamil s Peťou na posteli a Jitka začala rozlévat, jenže vodku. Jediný, kdo pil byli Pepa Mirek a Milada. Ostatek to už dávno vzdal a Jana s Oldou už byli dávno doma. Pak zas tancování a potom už půl čtvrtý a konec oslavy je jasný.

Za týden nato – něco jako kuřecí hody č.II
Původně opékané na rožni, ale počasí zrovna nějak nepřálo a dostali jsme nový příděl sněhu. Plán se změnil a kuřata se škvařila v troubě. V 9 hodin po schůzi SSM, kluci už byli v chajdě. I v kamnech se topilo a ave kbelíku s decáky se čvachtá Mirek. Domů pro Jitku a hurá zpátky do našeho „negřího sídla“. Přijít později zbylo by na nás pramálo. Nejvíc se asi nacpal Bohoušek. Přípitek – pro začátek víno pak míchando a kombinace. Pití bokem u magiče, co nebylo v oblibě dříve, když tam chlastoušili jen kluci. Náš Katapult a tancování docela sedli. Po odpolední přišel Standa a až po půlnoci se otáčel malý pásek. Jaruška s Maruškou odešly v jednu hodinu, po nich Kamil s Peťou, Mirek, Jožka, Milada, Bohoušek, Jitka, Věrka, Pepa a Standa ve 4 hodiny.

BŘEZEN

V březnu narození lidé jsou vážní, melancholičtí. Bývají umínění, zlostní, často bolestínští. Dobří hudebníci mají zálibu v umění. Mají zpátečnické názory, asi že byli zrozeni ve znamení raka.

Už 14.3. 1980
 jsme oslavovali Kamilův svátek, i Mirkův a aby se snad neřeklo i MDŽ. Začínali jsme ano, přípitkem. Mirek si pořád stěžoval že nemá s kým pít a tak jsme se s Kamilem a Jožkou dali zlákat. Jitka s Věrkou ležely na posteli a bylo slyšet jen magič a nás. Malinko jsme přebrali ale kluci byli neúnavní. Pustili si Katapult a dupando bylo jasný. Je před jarníma prázdninama a můžeme si dovolit přijít a půl 3 domů. Dnes Mirek drobet nadhodil, že by měl přijet Láďa.

Neděle 16.3.1980 – před jarníma prázdninama.
Neděle kdy se Mirek dověděl, že rukuje do Senice a Jirka do Jaroměře. Odpoledne svítilo sluníčko a tak jsme poprvé vytáhli volejbalový míč a chvíli si pinkli, jen tak bez sítě. Později přihrčel Jožka a Mirek. Kamil dotáhl Miladinu kytaru a Věrka mohla začít fotit. Není ještě jaro a k šesté hodině je pořádná zima. U nás jsme malinko posvačili. Vydařený Jitčin dort hladovým dost chutnal a po něm už zbylo jen zpívat a dále vymýšlet gratulaci k Pepovu svátku až do 9 hodin.

ABY NA NÁS NEPRŠELO

28.3.1980 Kuřata č III.

Malý dýchánek, když už dávno víme, že 1.4. (úterý) čeká na Mirka Senice a Jirku Jaroměř. Dneska byla kuřátka pečená na ohni. Dvě zmizela hned. Se třetím jsme čekali na Oldu a na Janu. Přípitky a pronášení proslovů zůstalo na Miladě a Kamilovi. I Jirka Motlů se přišel podívat a jsme téměř „komplet“, až na Oldu a Janu. (no – přijel Jirka s vojny. Mirek měl slinu jak se patří. Popíjel s Kamilem, Peťou, Jiříkem a Jožkou. Neodradili ho ani Katapulti a pozdější udílení rad Kamilovi Peťovi a Jiříkovi. Jirka odešel po půlnoci, za chvíli po něm Věrka. Zbytek kolem 3. hodiny a Kamil s Mirkem o hodinu později