CHAJĎÁCKÁ KRONIKA - rok 2005 strana 3

Hlavní stránka      Nový rok     Jaro      Vysoké tatry      Sázavák       Prase      Silvestr

 

 
 

A tak jsme se dne 11.června roku dvoutisícéhopátého zase všichni sešli na stráni nad lipami u stavení hospodáře Klekara, abychom čtyřicátníkům popřáli, něco srandy nadělali, něco chutné krmi pojedli a lahodného moku popili.

 Tuto sobotu ráno ale počasí nevěstilo vůbec nic dobrého. Poprchávalo, zima byla jak v ruském filmu - prostě nic moc. Ale během poledne přestalo pršet a odpoledne kolem čtvrté dokonce vykouklo sluníčko. A nezbývalo nám nic jiného než začít. Úvodního slova se ujal Karel, který všechny přivítal a všem popřál pěknou zábavu. Potom určil jako hlavního pořadatele Kamila, který dvacet minut před začátkem akce začal teprve smolit scénář. Oslavenci se převlíkli do slušivých žlutých trikotů, abychom je rozeznali od ostatních a oslavy v rytířském duchu mohly začít.

U silnice byl postaven hrad, Tugy se Zdendou si oblékli slušivé papírové brnění a první rytířské klání u hradu "CHAJDA" mohlo začít.

Byl jim přiveden bujný oř a na něm museli propichovat balónky. Došlo i k několika nedopatřením. Tugy hned při první jízdě zlomil meč a Zdenda si s ním musel vyměnit přilbu protože skrz jeho nebylo vidět.

 Na závěr došlo k bitce mezi oběma oslavenci. Nutno poznamenat, že to nebyl boj ani o ženy, ani o peníze či majetek. Šlo pouze o body v další z hradních disciplín. 

A protože muži již byli unaveni, byla další disciplína byla dámská. Dámy musely nejdříve ozdobit perníčky a pak dát všem přítomným ochutnat.

A aby to neměly hradní paní jednoduché, měly ještě za úkol spíchnout jednoduchou lněnou kytli. Zda to Zdendovi slušelo, to už posuďte sami.

A pak už jen společné foto před hradem "CHAJDA".

Odtud se procesí odebralo nahoru k chajdě kde proběhla nejdůležitější část akce - "PROMENÁDA V PLAVKÁCH". Oslavencům k tomu hrála dětská kapela a zpíval "Chajďácký sbor".

 

Všichni čtyři dostali nádherné kuchařské zástěry s mužnými a ženskými těly a za zpěvu chajďácké blahopřejné písně na motivy "Na Okoř je cesta" se museli promenádovat po molu před chajdou.

 

 

Na vědomost se dává …….

Na vědomost se dává, letí světem zpráva, 
oslavy se chystají.
Čtyřicet let mládí, slaví kamarádi,
nikdo se tím netají.
Jídla, pití, všeho bude dost,
snad nemáme vidiny, (doufáme)
hosté se už schází do pivní oázy,
zapít narozeniny.

Na chajdu ve stráni, přijali jsme pozvání,
dvě stovky let řádně oslavit.
Jak máme ve zvyku, bez velkého povyku,
zazpívat si, pívečko popít.
Zdenda, Míla, Vierka, Maruška
nesmí z chajdy pryč, aj Tugy.
Co prozatím nevíme, to se jistě dozvíme, 
písnička je k tomu správný klíč

Třeba Zdenda páni, počítač prohání,
oprašuje anglinu.
Fotky dělá v letu, posílá po netu,
možná shání ženštinu.
Thajsko, Čína, taky Indie, 
na cestách si užíval. (pracovně)
Dlouhé túry chodí, v domnění že shodí,
v Krkonoších začínal

Na chajdu ve stráni, přijali jsme pozvání,
dvě stovky let řádně oslavit.
Jak máme ve zvyku, bez velkého povyku,
zazpívat si, pívečko popít.
Zdenda, Míla, Vierka, Maruška
nesmí z chajdy pryč, aj Tugy.
Co prozatím nevíme, to se jistě dozvíme, 
písnička je k tomu správný klíč.

Pod Hůrou na ranči, Míla ráda tančí, 
u pekáčů cukroví.
Pepa troubu hlídá, potají ujídá,
Míle zbyde nádobí.
V mezičase šlape rotoped,
koho by to napadlo? (sportuje)
S petrovskou partají, pro zábavu hrají,
ochotnické divadlo.

Na chajdu ve stráni, přijali jsme pozvání,
dvě stovky let řádně oslavit.
Jak máme ve zvyku, bez velkého povyku,
zazpívat si, pívečko popít.
Zdenda, Míla, Vierka, Maruška
nesmí z chajdy pryč, aj Tugy.
Co prozatím nevíme, to se jistě dozvíme, 
písnička je k tomu správný klíč.

Zo Slovenska Vierka, hodná bola dcerka, 
mlíko jí nešmakuje.
Jak to tenkrát navlík, od Klekarů Karlík,
že ji do Čech stěhuje.
Na svém novém hradě v Libchavách,
probouzí se, chodí spát (a ráda).
Dojičky šly stranou, trojičky teď vládnou,
ujo musí pomáhat.

Na chajdu ve stráni, přijali jsme pozvání,
dvě stovky let řádně oslavit.
Jak máme ve zvyku, bez velkého povyku,
zazpívat si, pívečko popít.
Zdenda, Míla, Vierka, Maruška
nesmí z chajdy pryč, aj Tugy.
Co prozatím nevíme, to se jistě dozvíme, 
písnička je k tomu správný klíč

A co teta Mája, doma nepostává,
stále něco šůruje.
Pivo nemá ráda, Tugy chudák strádá,
když mu ho zakazuje. 
Dorty, ba i řezy punčový,
 upeče vám jako nic. (to umí) 
Silnice i pole, projíždí na kole,
když se vrací z Heřmanic

Na chajdu ve stráni, přijali jsme pozvání,
dvě stovky let řádně oslavit.
Jak máme ve zvyku, bez velkého povyku,
zazpívat si, pívečko popít.
Zdenda, Míla, Vierka, Maruška
nesmí z chajdy pryč, aj Tugy.
Co prozatím nevíme, to se jistě dozvíme, 
písnička je k tomu správný klíč

Tugy fotbal hrával, před bránou postával,
nepustil žádný balón.
Na záda si stýská, fauly už jen píská,
pro nás zůstal šampión.
V práci měří mlíka kvalitu,
zjišťuje užitkovost. (ta stoupá)
V zimě honí běžky, v létě, že by pěšky, 
na kole jen pro radost.

Na chajdu ve stráni, přijali jsme pozvání,
dvě stovky let řádně oslavit.
Jak máme ve zvyku, bez velkého povyku,
zazpívat si, pívečko popít.
Zdendo, Mílo, Vierko, Maruško
buďte veselí, aj Tugy.
Humor ať vás provází, v pohodě bez nesnází, 
zvládněte, co život nadělí.

K tomu všemu zpíváni vyhrávala kapela složená zásadně jen s dětí vedená kapelníkem psíkem. A pak už přišla na řadu jen blahopřání a dary. A největší překvapení nakonec. Obrovský dort ve tvaru hradu. Všichni jen zírali, protože takovouhle nádheru ještě nikdy nikdo neviděl. A pak už se jen slavilo, jedlo a pilo. Zdenda udil v udírně pět pořádných kusů masa, takže hlady nikdo netrpěl. U Tugyho ve sklepě se chladily tři soudky Bernarda a pro děti sud limonády. Večer se pak oslavy přesunuly do stanu, kde za přispění muzikantů Standy, Jožky a Vojty se zpívalo až do rána.

 

 Domů jsme se všichni rozcházeli až za ranního kuropění. 

A protože se akce vydařila a počasí nám přálo nebylo v dalších týdnech jediného pátku a soboty kdy by nebyl na chajdě sud (tentokrát jsme přešli na pořádně plnotučné pivo - Kance 13-ku).

23.7.2005 - Myslivecký táborák - sešli jsme se všichni v hojném počtu. Na chodu byl srnčí gulášek, kančí svíčková nebo kanec s knedlíkem a zelím. Bohužel pivo byl jen "gambáč" a to nám trochu kazilo náladu. Veselo bylo až do jedenácti hodin kdy začalo pršet. Nezbylo nic jiného než koupit kus uzeného a chleba a vydat se pod střechu na chajdu, kde zbylo ještě pár žejdlíků Kanečka. Tak jsme ještě chvíli popovídali, pojedli popili a kolem jedné jsme všichni vyrazili k domovu.

 

  
 

Předchozí stránka               Hlavní strana               Další stránka