|
CHAJĎÁCKÁ KRONIKA - rok 2005 strana 4 |
||
|
|
|
|
|
VYSOKÉ TATRY - Gerlachov 1.7. - 10.7.2005 To se jednoho dne rozhodli Míra, Láďa a Pavel s rodinami, že stráví dovolenou v Tatrách. I sehnali si ubytování ve vesničce Gerlachov a 1. července vyrazili na svoji zaslouženou dovolenou. Dále to bude již fonetický přepis vyprávění Jitky a Marty, tak jak jsem jej zaznamenal při jedné odpolední siestě v letošním Sázaváku. Pátek 1.7.2005 - ráno
vyrážíme z Čermné směr Slovensko. Naším cílem je vesnička
Gerlachov kde máme zamluvený penzion. Po příjezdu jsme se ubytovali a
s hrůzou zjišťujeme, že sprcha a záchod je jen jeden pro jedenáct
lidí. Ke všemu ještě není v zámku klíč a ve dveřích je sklo.
Prostě paráda. Naštěstí děvčata Hejlova vymyslela cedulku s nápisem
"VOLNO" z jedné a "OBSAZENO z druhé strany a pověsily ji
na ty průhledné dveře. A tak nám v "ranní špičce"
vycházely pouhé
Po nezbytném očkování (preventivní opatření na které jsme zvyklí ze Sázaváku) vyrážíme na obhlídku Gerlachova. S hrůzou zjišťujeme, že zde není hospoda, ale pouze jakýsi PUB 6. cenové skupiny. Dovnitř nás nikdo nedostane, a tak vyrážíme za kulturou a večeří až do Tatranské Polianky. Sobota 2.7.2005 - Od rána se na nás počasí mračí a poprchává. Na hory to nemá cenu jezdit a tak jedeme do podzemí. Naším cílem je Dobšinská ladová jeskyně.
Vzhledem
k tomu, že si Pavel nekoupil povolení k fotografování (stálo 200Sk)
stal se pirátským fotografem. Po napomenutí průvodcem a pod hrozbou
pokuty toho zanechal, ale i tak udělal
Neděle - 3.7.2005 Dnes máme budíček brzo ráno. Po nezbytné tlačenici na záchodě vyrážíme auty ke Štrbskému plesu. U rozcestníku se rozhodujeme kam dál. Volba padla pro cestu na Kriváň.
Nevědouce co nás čeká vyrážíme plni energie na cestu. Cestou se počasí zhoršuje, síly pomalu ale jistě ubývá a pomalu začínáme litovat našeho rozhodnutí. Pod vrcholem se ale počasí náhle vylepšuje, snad aby nás odměnilo za naší námahu.
A tak kolem 14 hodiny stojíme na vrcholu Kriváně v nadmořské výšce 2494,7 metrů. Nádherný výhled. Ještě nezbytné foto a vyrážíme zpět.
Silně unaveni, ale spokojeni přicházíme kolem 18 hodiny na Štrbské pleso a odtud už přímo k "domovu". Pondělí - 4.7.2005 Po nezbytné ranní špičce se rozhodujeme kam dnes. Volba padá na Lomnický štít. (Samozřejmě že lanovkou.) A tak ráno vyrážíme do Tatranské Lomnice a odtud kabinkovou lanovkou na Skalnaté pleso. Jaké je však naše překvapení, když se dovídáme že lístky ze Skalnatého plesa na Lomnický štít už na dnešek nejsou. Takže výlet na "Lomničák" nebude. Nevadí. Alespoň ušetříme. A stejně byl vršek v mlze, takže by jsme nic neviděli. Prozkoumáváme alespoň okolí Skalnatého plesa. Sluníčko pěkně svítí a tak jsme spokojeni. A potom už jen kabinkou zpět, honem koupit grilované kuře v Popradě a "domů."
Úterý - 5.7.2005 Počasí přímo exceluje a nám se nechce chodit po horách. Dnes máme odpočinkový den a tak jsme vyrazili na termální koupaliště do Vrbova.
Středa - 6.7.2005 Když jsme ráno otevřeli oči tak jsme zjistili že je můžem zase zavřít. Venku lilo jako z konve a nikomu se nikam nechtělo. Zásoby piva jsme měli, jídla taky a tak jsme strávili celý den v horizontální poloze.
|
||
|
Čtvrtek - 7.7.2005 Na dnešní den byl naplánován výlet na Hrebienok. Počasí nám přeje a tak odpočati a plni elánu vyrážíme. Z Hrebienku vyrážíme přes Rainerovu chatu.
Dále pokračujeme přes Dlhý vodopád a vodopády Studeného potoka až k Obřímu vodopádu. Vody je dost a a tak pohled na řítící se vodu je úchvatný.
Po návratu z vodopádů máme ještě čas a tak se vydáváme na prohlídku Štrbského plesa. Rozhodli jsme se vyjet lanovkou na Solisko, ale bohužel pár minut před naším příchodem lanovka prestala "premávat". Kdo by taky o půl páté odpoledne, (kromě nás) ještě jezdil na Solisko. Tak jsme se alespoň vyfotili na stojící lanovce.
Pátek - 8.7.2005 Tento den byl vyvrcholením našeho snažení. Rozhodli jsme se pro výstup na Rysy. Když tam vylezli bývalí prezidenti, tak co by jsme tam nevylezli my. Za ranního kuropění dojíždíme pod Popradské pleso a odtud již pěkně po svých. Míjíme naložená nosítka pro případné dobrovolné nosiče, kteří za vynesení padesátikilového nakladu nahoru na chatu Pod Rysy dostanou čaj s rumem. Protože my takoví borci nejsme (navíc nám nechutná čaj s rumem), tak vyrážíme pouze se svými batohy.
Po několika hodinách dřiny docházíme na chatu. Počasí se silně zhoršilo, zamračilo se a začal foukat ledový vítr. Nikomu se už dál nechce, ale Pavel Řeháků prohlašuje, že když už se vyšplhal až sem, tak jde až nahoru. Řehákovi chca nechca šplhají přes sněhové pole s ním.
Zde je důkaz, že výlet na Rysy je neplatný. Jak Míra tak Pavel drží v ruce nepovolený doping. Ostatní to vzdávají a po posilnění pivem se vydávají na cestu zpět a čekají na ně na Popradském plese. Navštěvujeme i historický cintorín. Bohužel se s Řehákovými míjíme a tak se scházíme až na Štrbském plese.
Sobota - 9.7.2005 - tentokrát se názory na to co budeme dělat dnešní den různí. Někteří vyráží do termálů, někteří do Popradu do Tesca. Bohužel počasí bylo tak špatné, že nakonec všichni končíme svou pouť Tescu. Neděle - 10.7.2005 Den je ve znamení návratu k domovu. Cestou se ještě zastavujeme v Ďurčiné za Růžou. Ta nám předává své děti, které s námi jedou na prázdniny k babičce do Čermné. Kolem 18. hodiny líbáme slavnostně chajďácký práh a nám zůstávají jen vzpomínky na pěknou dovolenou.
|
||
|
|
||