|
Chajďácká kronika 2011 - zima |
||
|
|
|
|
|
Sportovní den na chajdě Silvestr a jeho radovánky jsou už nenávratně minulostí a máme tu nový rok. Rok 2011. Věřme, že bude alespoň tak dobrý na zážitky, akce i na obyčejná posezení jako byl rok minulý. Že bude plný pohody nad sklenkou dobrého moku i u kousku dobrého masénka. Nový rok začal sice sněhovou nadílkou, ale ta se ztratila během několika dnů pod náporem oblevy a deště. A tak záměr uspořádat dětský sportovní den u chajdy zůstával dlouho jen "na papíře". Blížila se plesová sezóna a tak hrozilo, že tuto akci převálcuje plesové nadšení. Naštěstí se příroda nad námi slitovala a sníh napadl. A tak se scházíme 29.1. na chajdě. Avšak jako každý rok je začátek velmi vlažný. Kolem 14. hodiny zde byl Pavel s Lenkou. Když ale viděli, že zde nikdo není tak zase odešli. Kolem 16. hodiny byli na svahu jen Petr s Martou a dětmi, Liduška a Věruškou a Aničkou. Uvnitř se Pejsek snažil udržovat teplotu. Nebylo mu moc do zpěvu neboť noc před tím byl na maturitním plese a kromě jiného míchal pivo s Becherovkou, což nebyla dobrá kombinace. A tak jen se sebezapřením do sebe lil pivo a přikládal. A fotil. Aby jsme z toho také něco měli na památku.
Dětem to ale zjevně nevadilo a tak závodily na svahu sami. Kolem 16. hodiny přišel Pepa, pak dorazil i Pavlík s Jitkou a s Martinkou. V dálce se objevili na běžkách Pra Ujo s Martinem a Tugy. A přestože se stmívalo, teď teprve se zábavy začínala rozjíždět.
A protože nejen sportováním je člověk živ, za chvíli nám začala být zima a chuť na pivo byla silnější než chuť na lyžování či sáňkování a tak se chajda začala rychle plnit. Pejskovi už otrnulo a tak mu začalo táhnout. Objevila se i Ola (také na běžkách). Krásně jí zčervenala tvář.
Karel vytáhl jabkovici a tak jsme si všichni dali po kalíšku
Mezitím se venku setmělo a tak všichni zalézají do chajdy. Všichni jsou vyhládlí a tak začíná jít na odbyt suchý chleba. Liduška s Věruškou však kdesi objevili "šrůtek uzeného" a tak ho hned krájí. Během několika minut je pryč. Jako zázrakem někde objevily druhý a tak za chvíli mají všichni v bříšku jak pokojíčku. Přijíždějí i Míra s Vlaďkou a Vojta, kteří byli zpívat a hrát na pohřbu. "Přivezl jsi tu hruškovici, jak jsem ti říkala" ptá se Ola Vojty. Ten vytahuje pouze malinkou lahvičku. "Tohle nám má vystačit na celý večer?". Když Karel viděl jak rychle hruškovice zmizela, zmizel i on a po chvíli se objevil se svým koženým kufírkem, kterým tak překvapil při silvestrovských oslavách. A další lahvinka byla na světě. Jak tak sedíme a popíjíme, Pejsek s Vojtou povídají, že by nebylo marné udělat noční lyžování. "Já mám doma reflektor" říká Pejsek. A jelikož nebylo od slov daleko k činům, během půl hodiny je celý svah ozářen obrovským reflektorem. A tak se sáňkuje, lyžuje, Dáša dokonce snovborduje až do deseti hodin. Pak už nás přestalo bavit i noční lyžování a tak jen sedíme a povídáme. Přišel i Čapák, který se vrátil z návštěvy Hanky, která si opět léčí svoji nemocnou ruku v sanatoriu. Pejskovi se při stahování fotek podařilo Vojtovi vymazat kartu do foťáku. "To zachráním, nebojte se". A s těmito slovy zmizel. Dáša prohlásila, že pokud se mu to nepovede obnovit, že mu řekne, že je AMATÉR. Pejsek ale přišel s úsměvem na rtech a zachráněnou kartičkou. "Pejsku jseš profesionál". Večer přišel i Kamil, na skok se stavil i Pepa K. A na závěr se objevila Jaruška, která přijela od rodičů ze zabíjačky. A přinesla pekáč prejtu a krup. Ihned putovaly do trouby a po upečení byly během chvíle zkonzumovány.
Vydrželi jsme na chajdě až do půlnoci, ani se nám nechtělo domů, vše už ale bylo snědeno a přece jen se začínala projevovat "únava z našeho sportování a popíjení". Na závěr jsme se dohodli, že na příští rok už to nebude sportovní den u chajdy, ale noční lyžování. To proto, že nejvíce "sportovců" brázdilo svah až při umělém osvětlení. :-)) P.P. |
||
|
|
||
