|
Chajďácká kronika 2008 - Sázavák |
||
|
Hlavní
strana Zima
a velikonoce Kolaudace
u Kožíška II
Jaro Svatba
Léto Tatry |
||
|
|
|
|
|
12. pivní sázavácká
rehabilitace Pátek 1.8. a sobota 2.8.2008 - PŘEDSÁZAVÁCKÝ "PORADNÍ SBOR". Standa svolává na pátek i na sobotu "poradní sbor" aby jsme ještě před odjezdem do Sázaváku vše doladili do nejmenších detailů. Padl na to sice sud piva, ale nálada byla výborná. jenom radit jsme se jaksi pozapoměli. Míra vytáhl sklenku vynikající paštičky ještě od loňského prasátka a tak nám bylo fajn. Poradní sbor byl ukončen kolem půlnoci neboť ráno nás čekal náročný den - naložit a odvézt vše potřebné do Sázaváku. Neděle 3.8.2008 - ráno je jak vymalované a tak se hned rozbíhají přípravy. Vzhledem k tomu, že loni utrpěly "Kaborky" transportem na Milošově valníku, rozhodl se Míra odvézt je svým autem ještě dopoledne. Zde se potkáváme s předchozími táborníky, kteří pomalu dopíjejí pivo a balí. Je vidět že se jim ze Sázaváku moc nechce. Zjišťujeme že je zde spáleno všechno dřevo, včetně našich kuchyňských linek a záchoda, a tak musíme u chajdy naložit i několik suchých klád, aby bylo alespoň první večer čím zatopit. Je to takzvané "vožení dříví do lesa". Jako každý rok slouží i letos jako hlavní přepravní prostředky Milošův a Tomášův valník. V jednu hodinu se celý ten blázinec spouští. Bohužel když už máme skoro naloženo, spouští se i déšť. Okamžitě vše přikrýváme, ale některé věci přesto navlhly. A tak po příjezdu do Sázaváku kromě budování tábora i sušíme.
... Čapákův stryptýz Když postavíme alespoň to nejzákladnější už je skoro tma. Sedáme k ohni z dovezeného dřeva a kapela (prozatím ještě bez Josky) poprvé spouští. A je vidět že Stáňa s Vojtou jsou ještě plni energie, protože se paří až do dvou do rána.
... u Čapáků už mají i "céčko", aneb jak si Haňa dala své první pivo Pondělí - První sázavácké ráno - modrá obloha, teplé rohlíčky (které nám vozil Pavel celý týden autem), sluníčko hřeje tak akorát, prostě idylka. Jenom latrýnka chybí. A je to znát. Někteří hned po snídani mizí v lese. Budeme asi muset čekat až přijde potřeba na mistra truhlářského a pak se jí snad dočkáme. Mladí hoši kopou alespoň díru na latrýnu, aby už nic nebránilo jejímu spuštění. Ale protože potřeba na mistra tento den nepřišla, do večera jsme se latrýnky nedočkali. Jediné čeho jsme se dočkali byl poryv větru, který nám sebral plachtu, přestože jsme ji podkasali. Protže to ale nepomohlo, přišpendlili jsme ji k zemi. Pak vždy když se zvedl vítr trnuli jsme jestli plachta vydrží. Jako indikátor sloužila židle přivázaná k plachtě. V okamžiku kdy se židle zvedla do vzduchu vhrli se všichni k plachtě a vahou vlastních těl jí drželi při zemi. K obědu byla změna - místo tradičních špaget si Pepa vybrečel bramborové knedlíky se zelím a uzeným. Děláme asi 50 porcí. Vzhledem k tomu že je nás na oběd 43 očekáváme dost velké zbytky. jaké je naše překvapení když se po obědě krčí na dně kastrolu asi 6 knedlíčků. Asi nám ty děti rostou a jedí už jak dospělí. Příkladem byla Klárka Macháčková. Když Pepa viděl jakou má porci knedlíků, povídá: "Klárko jestli to sníš tak si tady před tebou kleknu". A musel si kleknout. Odpoledne bylo ve znamení dřevorubeckých aktivit. Tomáš startuje svůj teréňák, na korbu naložil pár "dřevorubců" a vyrážíme. Po delším bloudění nacházíme pár suchých klacků a tak to vypadá, že to bude letos mizérie a tak nakládáme kdejakou větvičku kterou najdeme. Pak ale Vojta objeví první soušku a už to jede. Vojta kácí jeden strom za druhým a nosiči nestíhají odnášet. Dochází až tak daleko, že trneme hrůzou kdy zase Vojta nějaký strom objeví a my se budeme muset trmácet s poleny k návěsu. K večeři jsou vynikající smaženky. Opět se po nich jen zapráší, přestože jsme rozkrájeli 4 bochníky chleba. Odpoledne dorazil i Joska a tak kapela je už kompletní a tak to večer u ohně "rozjíždí na plný pecky". Úterý - přestože vyvrcholením sázaváckého pobytu je vždy středa, letos to bylo úterý. Už ráno tomu vše nasvědčuje, Je krásný den a na oběd bude vyvrcholení sázavácké kuchyně - řízky a nudlová polévka s játrovými knedlíčky. Aby náhodou nechybělo, tak jich Míra vzal 60 po 200g. Byly to řízky, že se nevešly na talíř. Ostatně jako každý rok.
...krásné ráno a
... dopolední pohoda
... Milada v netradiční funkci výčepní
... nejdříve oškrábat brambory a zeleninu, pak udělat nudle
... naklepat a obalit řízky
... a pak osmažit (i letos byly veselé kuchařky) ... strážce ohně a knedlíčkové polévky
... nejmladší kuchařky aneb okurkový salát
... a můžeme vydávat - zájem o řízky byl veliký
... Elišce s Kubou viditelně chutnalo (včetně maminky)
... ještě umýt nádobí
... a pak už jen siesta Po sytém obědě přišla potřeba i na mistra truhlářského Vojtu a tak se vrhl do výroby latrýnky. Po uvedení do provozu je o záchod obrovský zájem a je trvale obsazeno.
Přijíždí i poslední člen naší sázavácké kapely - Joska Máňo má. Odpoledne se sjíždějí i návštěvy a tak je úterek vrcholem nejen gastronomickým ale i kulturním. Před večeří se pořádá i lehká vyjížďka na kolech k poldru do Žichlínka. K večeři jsou klobásky, ale vzhledem k velkému počtu zbytých řízků a jejich odpolední konzumaci, není o klobásky moc velký zájem. Večer sedíme u ohně ve dvou řadách, tolik se nás tu sešlo. A tak je u ohně pěkně veselo. Všichni jsou veselé náladě, hlavně Čapák, který sem stará o všeobecné veselí. Bohužel některá z jeho narážek se asi dotkla Standy, který už to nevydržel a povídá: "už toho nech ty ...Čapájeve". Půl vteřiny bylo ticho že by byl slyšet spadnout špendlík, ale pak vypukla taková bouře smíchu, že naopak ze židlí padali táborníci. A nová přezdívka pro Čapáka byla na světě. A bylo opět veselo až dlouho do noci. K ránu kapela zapěla již tradičně Rybovu Českou mši vánoční.
Středa - je ve znamení cyklovýletu. Dělíme se na dvě skupiny. Letošním cílem skupiny "A" (Pepa P., Pavel s Jitkou, Míra s Vlaďkou, Stáňa a Haňa s Magdou) je klášter na Hedči. Skupina "B" (Pepa s Mílou a Kamil s Jaruškou) se vydávají po včerejších stopách skupiny "A" a jedou se podívat na poldr do Žichlínka a přes Trpík a Mladějov jedou zpět. Skupina "A" doráží společně až do Králík, ale zde se peloton trhá a nahoru ke klášteru jedou pouze Pepa, Stáňa a Vlaďka s Mírou.
... Standa se chrání před "vlkem"
... poslední odpočinek na červenovodském sedle a pak už jen z kopce do tábora V táboře na nás už všichni netrpělivě čekají, neboť k obědu byla pro nedostatek strávníků pouze polévka a teď se budou grilovat kuřátka. Vzhledem k tomu že nám je Radek předdusil jsou během hodinky opečená. A jako všechno jídlo letos i kuřátka vycházejí tak, tak. Asi nám ty děti nějak rostou a víc jedí. Alespoň nemusíme nic vylévat do kopřiv. Kapela je letos k neutahání, přestože brnkají celý den, večer rozbalí své bustry a pokračují i u ohně. Čtvrtek - nejteplejší den celého týdne. Předpověď slibuje pořádný pařák a tak se nikomu nechce nic dělat. Někteří se vyvalí na slunce, jiní naopak zalezou do stínu nebo se vrhnou do chladivé náruče Sázavy. A nebo jen tak blbnou a pletou slušným hochům copánky.
... Míra točí pivo v poloze římského císaře a nebo už je líný i u toho piva sedět K obědu jsou langoše po kterých se již tradičně jen zapráší.
... co jsme jenom do těch langošů zapomněli dát aneb čekání až vykyne těsto
... nejmladší myčka Eliška
Magda se nabízí, že zatopí pod brutarem. Po chvíli je ale v kotli tma. Na dotaz proč nepřikládá odpověděla: "Já myslela, že chcete jen zatopit. " Pátek - by se dal charakterizovat slovy pana Kemra z filmu Na samotě u lesa - chčije a chčije. Po horkém čtvrtku přišel vlhký pátek. Neprší neustále ale zhruba v hodinových intervalech. A tak se pořád jen stěhujeme pod stan a na slunce a pod stan a na slunce .... Jednoho by to utahalo. A tak se po obědě - ke kterému byl vynikající guláš - někteří stěhují do stanu ze kterého vylézají až večer k ohni. Pátek je i ve znamení konce. Míra už odváží kaborky, co se už nebude potřebovat odváží se domů. Dětí ukončují táborovou hru ve znamení Shreka.
... k páteční večeři patří již tradičně ryba
... páteční večer se nám odměnil nádherným západem slunce Večer mají děti stezku odvahy a rodiče doufají že to nepostihne i je. Nepostihlo. Postihla je však jiná pohroma. Jaruška s Kamilem vyhlašují pro rodiče Sázavák Star dance III a tak je i poslední večer o zábavu postaráno. Vítězem této soutěže se stal Pavel a Lenka. Jako věcnou odměnu dostali každý půllitr piva. Jitka ani neví jakou star doma má. Předloni vyhrál Pavel soutěž Sázavácká Super Star a letos zase Star dance. Aby nám hoch nezpychl :-).
Teenageři nás překvapili, protože vůbec nešli spát a zpívali až do rána. Naoko se tvářili jako že s nima ta probdělá noc nic nedělá, ale měli toho plně kecky. Alespoň mají na co vzpomínat.
... parta "bdících" mládežníků po probdělé noci Sobota - Ráno jsme ze zbylých vajec udělali míchaná vajíčka, naposled se nasnídali a jdem uklízet a balit. Počasí se na nás mračí a za chvíli se už spouští déšť. Takže budeme zase letos sušit. Pomalu se z toho stává tradice.
... vzhledem k počasí proběhlo balení bez zbytečných průtahů a v 10 hodin bylo vše naloženo
... ještě zalít oheň - v tomto případě zbylou vodou se šťávou
... a za rok zase nashledanou
Na závěr mi dovolte malou rekapitulaci: Bylo vypito skoro 10 sudů piva, což je nový sázavácký rekord. Langoše se dělaly ze 3 kg mouky pro 40 lidí. Vajíčková pomazánka byla ze 30-ti vajec a bylo jí málo. Za to rybí byla ze sedmi krabiček rybiček a skoro nikdo jí nechtěl i když se nakonec snědla. |
||
|
|
||
