CHAJĎÁCKÁ KRONIKA - rok 1979 strana 1.

Předchozí stránka       Hlavní stránka       Strana 2.       Strana 3.       Strana 4.       Finance

4.1. MILADA
18.1. LÁĎA

Nikdo neměl ani potuchy, že od 8.1. – 28.1. budou mimořádné zimní prázdniny. V pátek 19.1. jsme oslavovali Láďův svátek. Byli jsme samozřejmě pozváni již předem. V e večerních hodinách sraz v chajdě. Většina přišla až když skončil Lucien de Rifanprce. Hned po příchodu – přípitek. Jana s Oldou odešli brzy. Kluci – pro dnešek to bylo jenom trio Pepa, Jožka a Míra se usídlili místo stolu. Láďa se ujal role hostitele a chyběl do kvarteta. Tancování – tento pojem byl pro dnešní večer úplně neznámý. Nejdřív to přestalo bavit našeho oslavence a za chvíli jsme se ubírali všichni k domovu.

ÚNOR

8.2.MILADA
20.2. OLDA

Skoro o měsíc později 9.2. slavila svátek Milada. Vyskytl se však malý problém. Jak se dostat do chajdy. Dveře byly do poloviny zaváté.Maruška, naše záchrana donesla lopatu a tím se vše vyřešilo. Když se nám podařilo ve 20 hodin dokonce i zatopit, začali se členové pomalu i scházet. Jožka zrovna onemocněl a tentokráte chyběl. V tomto období se naši chlapci soustřeďují spíše na víno. Ale ani to jim tentokráte moc nejelo. Pepa byl nějaký divný a Láďa dokonce odmítl jít tancovat. Bylo 23. hodin když odešel Olda s Janou, pak Láďa s Mirkem a Věrkou. Kolem půlnoci odešel zbytek Karel, Pepa, Jitka, Milada a Bohoušek.

BŘEZEN

2.3. KAMIL
6.3. MIREK
8.3. OLDA (18)
18.3. MIREK (19)
19.3. PEPA S JOŽKOU
23.3. - 5. VÝROČÍ ZALOŽENÍ CHAJDY
24.3. JIRKA (18)

Další významná oslava 9.3. 1979
Oslavovali jsme jak Mirka, tak MDŽ. Jitka s Věrkou měly již od 7 slejzák s devítkou. Tentokráte si každý odpustil SOS, takže jsme tam ve 20. hodin byli skoro všichni. Vládl zvláštní styl připíjení. Pod barevkou jsme připíjeli do jedné pak do druhé nohy a potom teprve na Mirka.

Když přišla Jana s Oldou odsunuli jsme se k oknu, ale po jednom přípitku jsme to rozpustili a šli tancovat. Za chvíli se také přihnala Jitka s Věrkou pro pásek. Většina z nás toho měla vrchovatě dost. Jedni dali přednost procházce na vzduchu, jiní si našli místo na dolní posteli. Po částečném proluftění nastaly opět osudné rozhovory. Bylo půl třetí, když jsme se pomalu chystali domů. Avšak další překvapení na nás čekalo v síni na židli. Kája buď dřímal nebo přemýšlel. O čem to záleželo jen na něm.

Je opět pátek, tentokráte 16.3. 1979.
 V chajdě se oslavuje Mirek, možná ale to asi až příště, oba Josífkové. Standa s Mirkem se usídlili u oken , my jako vždy pod barevkou.. Když přišel Karel už jsme dlouho nevydrželi na suchu. Chřoupali jsme tyčinky, míchalo se slaný se sladkým. Mirek vtipně předčítal své záznamy z červeného bločku a bavil své okolí. Za chvíli jsme začali tancovat a div nespadla chajda. Když se Standa s Mirkem dostanou do baru je jejich a nikdo nemá právo jim tam lízt. Jenže to neměli dělat. Pak už se zmohli jen na to, aby Mirek chvíli spal na horní posteli a potom svorně odcházeli domů. Když ostatní odcházeli k domovům bylo opět půl třetí a opět jsme šli spát až v sobotu.

V neděli 18.3. bylo pokračování.
 Dlabání dortů, focení ale hlavně poškování, které se jaksepatří vydařilo.

V pátek 23.3. 1979 - (hodně známé datum, jenže málokdo si na něj vzpomněl). Stihli jsme jenom s Láďou sestavit plán a připravit se na zítřejší oslavu.

JENŽE ZA MLAĎÁK SE MÍRO ASI NESCHOVÁŠ !

CHMURNÁ JSOU RÁNA OPILCOVA !!!!

Sobota 24.3.1979
na dnes byla tedy plánována ta velká oslava. V 8 hodin jsme s Jitkou přišli jako na koni. Pepa s Jožkou, dva hlavní spiklenci byli již na místě. Jako první – přípitek na Josífka, který za týden již bude ve Strašicích. Poté následovala volná zábava. Karel přinesl fotky z Pepova dětství a všichni jsme se dali do mohutného prohlížení. Za chvíli nás využil pan Klekar.Chtě nechtě jsme ho vzali do kola. Byl to mohutný rej. Tancovat tímto způsobem jsme dlouho nevydrželi. Později Kája našel na pásku Katapulty a rozjeli jsme to nanovo. Náš plán se podařil. Láďa to provede obvzlášť originálně, když ještě přibral Oldu. Zase ty rozhovory. Těch asi nebude nikdy dost. A zrovna mě napadá jeden citát – jako vždy ušitej na naše drbání. „O lásce se nediskutuje, láska je“ raději však dost citátů. Potom už nezbývalo než jít domů. Tato oslava (z mého hlediska) je asi III.nejlepší.

Neděle 25.3.1979
Další naše hromadné focení. Mělo by být zapsáno zlatým písmem, ale nekrademe. Vždy si dovedeme vybrat vtipné pozadí. Tentokrát štůs prken za Klekarovýma. No máme rádi humor. Vál ostrý vítr a Pepa s Jožkou se už nemohli dočkat, až Karel s Mirkem přestanou fotit a oni si budou moci zahrát fotbal. Bylo nás tentokrát pomíň. Jen prostě ty vybraný esa, ke kterým ještě chyběl Láďa. Naše pětice se dala do vyvolávání filmku, který se výborně podařil.

A ZDE MÁME TY VYBRANÝ ESA, 
FOCENÝ SAMOZŘEJMĚ RÁNO SAMOSPOUŠTÍ