5.12. Jitka
24.12 Vánoce
31.12. Silvestr

SILVES TR 1979

a v chajdě. Tomuhle výroku se už nikdo nedivil. Byl už v pořadí a v historii chajdy čtvrtý a snad taky nejlepší. Ale hezky popořádku. Chajda byly připravena na dění dnešního večera. U barevky se třpytila nádherná ozdobená borovička se svíčkama. Stůl byl prostřen dobrotama a skleničky čekaly, čím je dneska naplníme. Nemá cenu to dlouze natahovat. Bylo to víno ať už bílé nebo červené. Po 8. hodině nás bylo dost na to, abychom mohli začít. Na magnetofonu jsme vyhledali naší hymnu a Mirek, Jožka, Kamil, Olda, Jana, Jitka, Věrka, Jiřík, Maruška a Milada jsme si poprvé přiťukli na starý rok. Bylo skoro zhaslý, svíčky hořely, a barevka blikala. Poté nastalo prohlížení kroniky. Jirka s Milanem už měli načase aby nepropásli další přípitek. Každý se chtěl podívat co je nového v kronice napsáno pod rokem 1979. I Jirka se nestačil divit co je napsáno pod naším zázračným zářím. Všichni pobihovali a nevěděli kde se usadit. Pár se jich vždy sešlo kolem kroniky. Až nás Jana vyzvala rázným gestem k tanci. Nikdo se nenechal dlouho pobízet. Jen Mirek zaneprázdněn rozléváním lahodného moku, se chtěl tomuto pohybovému cvičení malinko vyhnout. Milada ho zbavila této povinnosti a rozlévala ona. Pravda bylo to trošku rychleji za sebou ale to ještě nic není proti Jirkovi po půlnoci. Připíjeli jsme na naši armádu. Jirka divně koukal a uklidnil se teprve, když jsme ho ujistili že pijeme na naše kluky. Náš pozdější tanec se letkisu pramálo podobal. V pořadí Jana, Milada, Olda,Věrka, Milan a Jitka jsme vyskákali zadním vchodem ven. První kdo ztratil půdu pod nohama byla Jana. To Milada ještě stála, ale když i Olda padnul k zemi, okusila i ona jak chutná letošní sníh. Nutno přiložit, jdem se sušit. Půlnoc ještě není za námi. Vyprázdnit skleničky, čekat, až dobijí 12 a Mirkovi se podaří otevřít šampus. Podařilo se a můžeme přesně připít na nový rok. Pak – nikoliv, nálada neustala. Naopak. Rozlévání se ujal Jirka a všechno šlo jako na drátku. Katapult opět vyzýval k tanci a my 4 – Kamil, Milan, Věrka a Milada jsme tančili obkročáka. Na písničku „Do klína ti padaj …“ se přidali všichni. I když vedla malinko k zamyšlení i ke vzpomínce, řvali jsme jako na lesy. Obdobně jsme odzpívali všechny známé písně. Potom musel tancovat i Jirka nebo by do nás nedostal už ani kapku. Tak zněla dohoda. Bylo už hodně pozdě, ale Kamil, Milan, Jitka a Věrka tancovali svý dupando, chajda se otřásala a Jirka nám pořád vnucoval to svý víno. Jiřík s Maruškou, ti odešli již po půlnoci. První, kdo se zvedl skoro 4 hodiny po nich, byla Jana s Oldou, Věrka, Jirka s Milanem a nakonec naše pětice – Mirek, Jožka, Jitka, Kamil, Milada i Bohoušek. O takovýmto Silvestru jsme před dvěma rokama mohli jenom snít. Je vidět, že jsme správná parta a dokázali jsme to. I když s klukama a s Jaruškou, která byla nemocná, to mohlo být ještě lepší. Ale bylo to fajn.