Chajďácká kronika 2010 - Už skoro léto

Hlavní strana    Sportovní den u chajdy   Petrovický ples    Mírovy padesátiny   Pouť a čarodějnice

 Adélka   Láďovy padesátiny   Sázavák I.   Sázavák II.   Konec léta   Lampiony   Silvestr

 

 

 

Děti jsou naše radost.
Vedle toho se člověk
z vlastní zkušenosti přesvědčí,
že genialita je dědičná.

Oslava narození Joskových dvojiček.

Zítra ve večerních hodinách na chajdě soudek "na úmysl dárce". Srdečně zvou J + T.

Tak takto zněla SMS, kterou Míra rozeslal v pátek všem chajďákům. Ti kteří o narození Joskových dětí nevěděli, tak jen marně přemýšleli kdo je J a T. "Alespoň přijde víc lidí, protože každý bude zvědavý kdože to vlastně slaví" povídá Míra. Zpočátku to ale vypadalo, že opak je pravdou. Kolem dvacáté hodiny nás bylo na chajdě jen 5 a tak Joska naléval kořalku každému koho potkal, aby jí snad nemusel vézt domů. Během půl hodiny se karta obrátila a otec Josef nevěděl komu má dřív nalít. A oslavy začaly nabírat na otáčkách. Nejdříve bylo potřeba dopít sud v němž bylo ještě 30 piv "za peníze". Za hodinu nebylo co řešit a tak byl okamžitě dotažen sud nový. Tentokrát od novopečeného tatínka. Dorazil i Psík, který měl v pátek svátek a ani on nám nezůstal nic dlužen. Rozdělili jsme se na tři tábory - u ohně, na lavici před chajdou a v chajdě. Joska vytáhl kytaru a hrábl do strun. Bohužel s přibývajícím časem se vše redukovalo do jedné skupiny v chajdě. Trochu jsme se sice mačkali, ale některým lidem se líbilo když se šli vyčůrat a museli se mačkat se všemi sedícími děvčaty. (Viď Psíku). Standovi to evidentně dělalo dobře, protože chodil čůrat každých dvacet minut, svádějíc to na prostatu. Postupem času Joska vyměnil kytaru za harmoniku (mimochodem se prý hrálo poprvé na chajdě na harmoniku) a oslava dostala úplně jiný šmrnc. Zvlášť když nás přesvědčil, že na harmoniku jde zahrát i Pohoda od Kabátů. Čapák dostal nápad, že zavolá Hance (která se rehabilituje v ústavu) a že jí do telefonu zazpíváme. Padl návrh na písničku Švihák lázeňský ale nikdo neznal moc slova a tak byl nakonec vybrán Jarošovský pivovar. Myslím že Hanku to dost potěšilo a že by dala nevímco za to aby mohla s námi sedět na chajdě. Zábava začala nabírat na obrátkách a zkonstatovali jsme že to bylo jedno z nejhezčích sezení na chajdě. Také jsme se rozcházeli až po čtvrté hodině ranní.

... na začátku zde skoro nikdo nebyl a tak Tugy připíjí na zdraví Joskových dětí sám

... ale další gratulanti na sebe nenechali dlouho čekat. 
Chudák otec Josef si musel dávat kořalky jen na dno, aby všechny ty přípitky ve zdraví přežil.

... a je to tady. Láďa přitáhl nový sud a zas je co pít

... Psíkk přeje Joskovi a Joska Psíkovi aneb dva oslavenci

... kvalitní pití jedině v tepelné izolaci ze staré silné ponožky

... otec Pavel a otec Josef aneb všichni jsme otcové

... tak pánové dáte si. Přeci to nepovezu domů

... v tuto chvíli to ještě šlo (zpívat venku)

... syn čalouníka a provaz na kytaře má ze sisálu.
Standa ve své efektní čepičce. Aby mu prý nevystydla hlava.

... ani venku u ohně se moc lidí nedrží. I na ohni už je skoro prázdno.

... bez komentáře

... navštívila nás i Joskova mamka, pro všechny to byla teta Anča.
(Já mohu jen konstatovat, že to je velmi příjemná, veselá a milá paní)

... Psík už jde zase čůrat

... v těchto brýlích prý příště vyrazí na Petrowar :-)

... Sadám Husajn

A tak jsme se prozpívali až do čtvrté hodiny ranní. Když došli pašáčci, Míra dotáhl několik štryclí uzeného a to se to potom pělo. Můžeme jen doufat, že takovýchto povedených akcí bude přibývat.

 

 

 
 

Předchozí stránka               Hlavní strana               Další stránka