Chajďácká kronika 2010 - Loučení s létem

Hlavní strana    Sportovní den u chajdy   Petrovický ples    Mírovy padesátiny   Pouť a čarodějnice

Joska a Terezka  Adélka Cyklovýlet  Láďovy padesátiny  Sázavák I. Sázavák II. Lampiony Silvestr

 

 

 

Moje doktorka mi při mé poslední prohlídce řekla,
 že když se budu o své tělo i nadále tak starat,
že mi vydrží až do smrti.


LOUČENÍ S LÉTEM aneb poslední letní akce 4.9.2010

Ač byly ještě prázdniny, příroda byla jiného názoru a přišla s podzimním chladem a plískanicemi o 14 dní dřív. K tomu se ještě v den posledního prázdninového víkendu konalo výjezdní zasedání ke Zdendovi do Budějic. Proto byla oslava konce prázdnin posunuta o týden déle a vzhledem k počasí nazvána oslava konce léta. Ale v sobotu to nevypadalo ani na konec léta, spíš na začátek zimy. Foukal studený vítr, neustálé přeháňky a déšť kralovali nebi. Vypadalo to na pěkný propadák. Sice Pejsek s Mírou a Čapákem vyrazili odpoledne zatopit pod udírnou a začali ohřívat jednu z předuzených kýt, které jsme pro tuto akci zakoupili. Vše jistily i tři soudky Bernarda. Odpoledne ale příroda vyslyšela našich proseb a mraky se roztrhaly a začalo vykukovat sluníčko. Večer už bylo nádherné počasí, sice chladno, ale sluníčko se na nás koukalo z té lepší strany. V chajdě bylo příjemně teploučko, udírna jela naplno, pivo teklo proudem a tak kolem 7 hodiny se mohla kýta načnout. Čekalo se akorát než dorazí Pepa, aby udělal snímek do kroniky, protože bylo jasné, že v tomto stavu nevydrží dlouho. (kýta ne Pepa). Každý už byl vyhládlý z toho čekání a tak Míra slavnostně zakrojil první plátky.

... zde se ještě čeká na foto, aby jsme věděli jak ta krása vypadala.
A v pozadí s krásnými děvčaty je to nádherný obrázek.

... a zde Míra s kytičkou. To už jsme za půlkou.

... a zde Pavel u kosti ohlodává poslední zbytečky masénka.
To už jsme na konci.

Masénko nemělo chybu, k tomu vynikající zeleninový salát od Jitky Ž. A tak nebyl žádný zázrak že za chvíli už Pavel okusoval poslední zbytky z poslední kosti. A že si to vychutnával. Hrál si a mazlil se s tou kůstkou půl hodiny. Mravenci by tam nechali víc. :-)) A pak už se jen sedělo a povídalo o všem možném i nemožném. Lidé přicházeli a odcházeli až tam zůstala jen poslední skupinka 7 lidí. Někdo dostal ten úžasný nápad, že by si dal kořaličku. A protože na chajdě byl pouze rum na grog, Pejsek se hned nabídl, že přinese whisky. Během 10 minut byl zpět a hned začal rozdělovat. A tak nám ten čas krásně utekl, najednou bylo půl druhé ráno a tak jsme to zabalili a vyrazili k domovům.

... Martinka už chodí. Sice jí Sláva musel občas posouvat nožičky, ale jinak jí to šlo.

... se sestřenkou Dášou. Děvčatům to sluší

... Světlana nám poslala pohled s rýmovaným přáním, z dovolené.
Pozorně si přečtěte adresu. A pohled došel!

... poslední Mohykáni aneb Pejsek už rozlévá svou osmiletou whisky

... až se mu z toho vyrazila svatozář na hlavě. Při zhasnutí světla jsme zjistili, že svítí modře

Na druhý den byl naplánován oběd na chajdě. Pepa s Mírou již od 9. hodin topili v udírně. Na řadu přišla i noha č.2 K ní bramborové knedlíčky se zelím. Namísto tradiční nudlové s játrovými knedlíčky byla letos dršťkovka, kterou letos vařili Míra s Pejskem. A povedla se jim klukům. Úderem dvanácté se sice začali scházet strávníci, ale museli ještě hodinku počkat. Jak na dráze. Měli jsme chvíli zpoždění.

... ráno. Věra s Vlaďkou se dávají do práce.
Osmažit cibuli, ohřát dršťkovku, zatopit v kamnech ...

... přicházejí první strávníci Pejsek s pejskem. Ten ale moc neposlouchá.

... a tak se k Pejskovi přidává jiný čistokrevný vořech

... přichází i další pejsek zvaný Cyril (Cyro, Cyril je jen přezdívka)

... a zde se ta dobrota udila

... kde je Pepa. Vždyť tady se dělá o mase a musí zaskakovat Věra.
"Tady, na druhé straně objektivu"

... a kde je Pavel aneb když je motorkářovi vedro

... nejdříve držkovou. Míra obědvá jak v Sázaváku - ve stoje.

... děvčatům chutnalo. A nejen děvčatům. Jídlo nemělo chybu.

... musíš mě zase fotit u toho jídla

... po obědě odpočíváme a pomalu na nás jde spaní

... a někteří neodolali. Pouze se nedalo ležet na mokré zemi a tak se leželo, kde to šlo.
Zde Míra v akci.

To je z dnešního povídání vše. Akce se jako obvykle vydařila. Taky kdy se nevydařila. Hlavně že se nad námi slitovala příroda. Někdo nahoře nás má asi rád.

P.P.

 

 

 

 
 

Předchozí stránka               Hlavní strana               Další stránka