Chajďácká kronika 2010 - Sázavák I.

Hlavní strana    Sportovní den u chajdy   Petrovický ples    Mírovy padesátiny   Pouť a čarodějnice

Joska a Terezka Adélka  Cyklovýlet  Láďovy padesátiny Sázavák II. Konec léta Lampiony Silvestr

 

 

 

I pád na držku je pohyb dopředu.
Nikdo není dokonalý..!
i hovno má své mouchy!


14. Sázavácké chmelové soustředění 1.8. - 7.8. 2010

Nepřijde vám to každý rok stejné? Neustále se opakují stejné akce a přece se na to všichni těšíme. Sázavák v tomto není vyjímkou. Často se mě kamarádi ptají. Co tam pořád děláte? Vždycky jím odpovím : "Sedíme, povídáme si, zpíváme, vaříme a pijeme pivo". A to je na tom to nádherné, že ani po 14. letech se nám to neomrzelo. Sice se mění složení lidí - děti nám dorůstají a už budou potřebovat svůj chlíveček v chmelové statistice, ale jinak si myslím, že ten týden sázavácké pohody by nikdo za nějaké moře neměnil (alespoň většina by neměnila). Nejinak tomu bylo i letos. V neděli se po předchozích deštivějších dnech udělalo krásné počasí a tak jako každý rok úderem dvanácté hodiny nakládáme.

   ... Pavel si nese svoji železnou zásobu krabicového piva
  v pozadí hromada Věřiných duchniček (aby jí prý nebyla zima?!?!)

... jako když se stěhují cikáni       

 Je 14 hodin a do Sázaváku jako první dorazily Haňa s Magdou a tím pádem mají právo první volby. Vybírají si svůj "claim" a hned začínají budovat. Dorazil i Pepa P. s Věrou a Psíkem. Psík si sice zabral prostor, ale jenom tím, že na něj položil svůj batoh a hned se shání po sudu s pivem a chlazením. To ale doráží až s Tomášem, který přijíždí až po půlhodině žíznivého čekání. Jakmile dorazí, Standa se dává okamžitě do díla.

... dokonce i paní správcová si s chutí dala. Od Pejska chutná každému.

... letos jsme zde měli novinku - chodící stany a chodící matrace
(sami si došli na své místo a sami se postavili. A bez elektriky)

Na letošní Sázavák se přihlásilo asi 40 pejsků, což je o 10 lidí méně než loni, ale i tak probíhá stavba tábora bez problémů. Je to také díky tomu, že předchozí den se zde konala brigáda při které byla posekána louka, vykopána latrínka a nataháno dřevo z lesa (čili byla vykonána s předstihem práce, do které se každý rok nikomu nechce).

   ... Marta s Věrou se vymlouvaly, že nemohou stavět, protože musí dělat čárky

"já na ty ženský musím vzít sekeru, jinak ten stan nepostavíme"

   .... i velký stan byl postaven bez problémů

... co bych se namáhala se stanem, na co mám dcerky

   ... nováček letošního Sázaváku - pejsek Cyro přezdívaný Cyril či Cyrílek

"   ... hlavně abych nezmrzla"

 ... teenageři už toho mají dost, Eva je marně přemlouvá k další práci

... jejku, jejku - regálek se napoprvé moc nezdařil. Pak se do toho
 opřel Láďa a po chvíli vše bylo postaveno. (jen kdyby nepoužíval tak velké hřebíky,
regálky nešly za týden zbourat, jak pevně byly stlučeny)

  ... stavba latrínky proběhla v pohodě, ale je potřeba to odzkoušet
(hlavně aby to Míra nebral moc poctivě, když si nestáhl kalhoty)

... zde už není potřeba nic zkoušet, zde je potřeba nalít vodu a zatopit

A tak jsme k večeru mohli vytáhnout své řízky a pustit se do večeře.

... u Formánků šetří nádobí - celá rodina se nají ze dvou kastrůlků (jako doma)

... a tečku za celým náročným dnem udělal Pejsek,
který se šel vykoupat do potoka. Poprvé a naposled.

... druhý pejsek je také asi po koupeli

Je nedělní večer a kapela odpočívá a šetří síly na dny nadcházející. Ale i tak vydržíme u ohně povídat až do třech do rána.


Pondělí: nás budí vycházejícím sluncem, počasí je ideální. Adamec přiváží čerstvé rohlíky, přesně jak nám předchozí večer slíbil (a ještě nás v noci probudil houkáním sanitky) a tak jsou brzy všichni na nohou. Rozjíždí se nekonečná mašinerie vaření, mytí nádobí, vaření, mytí nádobí atd. pořád dokola. Pepa myje ještě ve tři ráno hrníčky aby byly na ráno čisté. Alespoň se tím oddálí zapnutí myčky až po snídani. Dnes vaříme k obědu bramborové knedlíky s uzeným a kyselým zelím. Do zelí se dávají asi 4 kg smažené cibulky. To zas budou večer "řachy". Přijíždí i největší posila zdejší kapely - Joska Máňo má, kterému Petra udělila dvoudenní opušťák.

  ... Joskovy "pulci"

Přišel i první poryv větru, který měl prověřit kvalitu naší nové folie. Ta ale selhala. První větší větřík a rozpárala se v půli. Naštěstí zbylá půlka je již svařena dobře a tak máme jen trochu užší krytí proti dešti.

... věc v Sázaváku dost nevídaná - Pepa strouhá zeleninu

  ... chutná, chutná

... neustále běžící myčka

  ... a odpolední siesta (na pryčně) Každý podle svých zásluh.

... Petruška se svojí adoptivní maminkou, bez které se nehnula

                            ... nekecéééj!?!?

K večeři nám oslavenec Karel K. posílá prasečí kýtu. "To nemůžeme sežrat ani náhodu. Zbytek pošlem někde do ledničky" povídá Míra. Ale čas ukáže jak se mýlil.

... tentokrát už se Pepa nenechá odstrčit na vedlejší kolej

... Martinko, musíš si zvykat už od malička

... supy (je půlnoc a z kýty je jen kost)

Večer se dělíme na dvě skupiny. Dospělí sedí pod plachtou a paří tam, zatímco mládež se přesouvá k ohni. A když Joska spustí, tak je o zábavu postaráno. Jak říká Psík: "Čím větší mistr, tím horší aparatura". Haňa přijíždí se svým novým přítelem, který se představuje rodičům Čapákovým. Ukazuje se, že do naší party dobře zapadne. Zpívat umí, na kytaru hraje taky a hlas má silnější jak Vojta. Někteří rodiče se hned nabízejí, že by ho vyměnili za přítele jejich dcery. Je teplá noc, Věru rozbolí hlava, tak že si musí jít lehnout a to nevěští nic dobrého. A taky jo. Už v noci přichází déšť a prší až do úterního dopoledne.

... i tak jsme se skvěle bavili


... pokračování na další stránce

 

 

 

 
 

Předchozí stránka               Hlavní strana               Další stránka