CHAJĎÁCKÁ KRONIKA - rok 1982 strana 3.

Hlavní stránka         Strana 1.         Strana 2.         Strana 4.         Finance

ČERVENEC

Červenec – letní měsíc, má ve svých rukou veškerou úrodu, pokud počasí přeje bude veliká. I lidé se na tento měsíc dost těší, neboť prázdniny a dovolená jsou jedinými schopnými možnostmi jak si zrekreovat tělo od školy a namáhavé práce. Škoda že obojí je tak krátké.

9.7.1982
Opět po voleji, který je už téměř nezbytný v našem konání jsme se sešli nejdříve u potom v chajdě. Slavíce dokončení zkoušek dalších řidičů, doběhli tito (Jirka, Kamil) pro nezbytné pivouše, kteří nám určili ráz večera. Objevili se též „hosté“ či spíše skoro ještě členové Olda s Janou. Venku u ohýnku se zachtělo zpívat, no spíše halekat, ale nějak to nešlo a tak se této činnosti brzy zanechalo a přestěhovali jsme se do chajdy. PÁD !?!

11.7.1982
Neděle jaksepatří, tradičně tak trochu ospalá, ale nás několik – Standa, Jitka, Milada, Karel, Petr, Pavel, Zdeněk, Kamil, Míra, Pepa se vydalo povzbudit si uměleckého ducha na výstavu (foto, umění) k Helvítům. Poté byl umluven opět volej, ale na ten nám už nezbylo mnoho sil, což bylo na hře znát. No my vytrvali až do fotbalu MS NSR : ITÁLIE.

23.7.1982
Bylo nebylo. Páteční hezký podvečer byl naplněn pílí dvou čundráků – kuchařů (Karel, Míra), připravili ostatním mls v podobě tučného jehněte otočeného nad žhavými uhlíky. Někteří sic potom trochu reptali, že to spíše vypadá na hubenýho zajce, ale pche polykali kusy masa s troškem chleba, jen se za tím prášilo. Měli jsme taky trochu slinu (Persico) a Kája nepřišel s ničím jiným než oslaviti narozeniny své, což se jemu i ostatním docela povedlo. Chvíli se brnkalo na gitaru, magič taky vyluzoval nějaké zvuky, holt byl to … podvečer těžkého víkendu.

24.7.1982
Již dlouho předem plánovaný MYSLIVECKÝ TÁBORÁK se opravdu vydařil. Za teplého podvečera jsme po částech se odpoutali od svých domovů a šli se trochu povyrazit. Pro začátek se dala dobrá večeře ze srnečka a pak se trávilo a kecalo v úzkém sedění. Jelikož nás mnógo, téměř jsme se tam ani nevešli. Největší hladovci (Pepa, Míra a jiní) se šli opět posilnit. Potom na etapy, abychom z toho něco měli (mušku), se prokládalo bavení kapkami. Hafny vesele protékaly hrdly jen to mlaskalo a ve 23 hodin se objevili již první odpadlíci, většina odešla hajat po půlnoci a déle. Můžeme klidně říci, že i lavička byla pro spánek příhodnější, než těžká duchna a Kamil toho dokonale využil.

25.7.1982 - TURNAJ DVOU…
Nejsilnějších celků bylo naplánováno na tento den. Již od rána se zlehka posilovalo (spánkem) a trénovalo se na odpolední mač s petrákama. K polednímu byly již kachny upečený a řízky se smály na talířích, ale my mysleli jen na to jak vyhrajem. Připravili jsme veškerý sportovní materiál od lahve lihu, přes vlajky a znaky CHO, po basu občerstvení pro hráče, trenéry a skandující obecenstvo. Jelo nás na kolech jen „pár“. Standa, Štěpán, Pepa, Karel, Kamil, Jirka, Jirka, Mirek, Věra, Milada, Jitka, Jaruška, Petr, Zdeněk a později i Pavel. I Láďa se přijel motorizovaně podívat, ale slíbeno měl jinde. Před zápasem jsme udělali trochu po Petrovicích (propagace neuškodí) a pak se vylodili na hřiště. Jak jsme hráli, to je vedlejší, výsledek 3 : 2 v náš prospěch nám dodalo hrdosti a mělo to také dodat koulící se maličkost s pivkem. A jak to dopadlo? ….

27.7.1982
V úterý 27.7.1982 ačkoliv počasí zrovna mnoho nepřálo se vydali čtyři nadšenci Mirek, Kamil, Zdeněk, Jirka poznávat nové kraje své vlasti. Zážitky shrnu – mapa, slečna v bufetu, déšť, rozdělávání ohně, kam pro vodu, zbořený stan…, chůze, jídlo a ohnivá voda, myslivec, koupání...

A zatím v pátek doma:
Zkrátka nebyli jsme ve formě. Chyběl Míra – opora našeho týmu a mocný kouč Štěpán – známý hecař. Kluci se už viděli více u chajdy než na hřišti. No prostě jsme jim to nechali. ( 0 : 3). Živo bylo u chajdy a ještě víc v chajdě, kde nám hudba skutečně sedla. Pivo nás přeosvěžilo a tak přišel k duhu chleba se sádlem a paprikou.

31.7.1982 "ZMRZLINA"

KAMIL

7.8.1982 - VII. VELKÝ TÁBORÁK

Odvetný táborák – nyní dítka rodičům.

Předcházely mohutné přípravy:

hlavně nákup x Kč
         zhotovení klacíků na opékání
         výkop křenu
         vysmejčení chajdy a okolí 

Ale vrhněme se na věc:

Byl krásný sobotní večer a u chajdy se pomalu kupili hostitelé. Veškeré přípravy vzali na svá bedra Pepa, Jožka a Milada, takže o občerstvení nebyla nouze. A tak když přišli znavení čundráci (Karel, Kamil) z Pastvin, pohotově byli obdarováni půllitrem plným rzivého moku. Po sedmé, ale k osmé hodině se už „dospěláci“ SPRCHO počali scházeti. Ani jsme takříkajíc nestačili napichovat vuřtečky. Maruška – hlavní obsluha měla pořád co dělat. Po notném nabažení se výparů s krmně a následovného zalití, začali zpívat. Poté Pavel promítal nový film:

Den před maturitou – a hlavní hrdince to moc slušelo.

Poklidně zpíváme slušné písně a zrazu se od stolu ozve: „Pozor utíká. Za ním. Chyťte ho. Nadběhněte.“ = rodičové dovádějí. Po půlnoci zůstáváme bez dozoru, ale ohýnek pomalu dohořívá.

15.8.1982
Teplé nedělní ráno vyhnalo Karlíka z peřin a ten se jal přemýšleti o výletu na Pastviny. Veškeré možné prostředky k přepravě zavrhl a tak nám zůstaly kola. Z celkového počtu nás jelo pouze pár, teda 2 páry tj. Karel, Míra, Jitka a Jaruška. Vyrazili jsme asi o desáté a již o půl dvanácté rozbalujeme stanoviště nad vodou. A nedočkavec Míra byl ihned v této tekutině ponořený až po krk. Kapku jsme posvačili ale bohužel jsme nebyli sami kdo měl hlad – vosy. Odnesli jsme si sice 3 žihadla, ale pruhovaný nepřítel měl těžké ztráty – 7 bojovníků. K druhé hodině připlazily se vyplážovat a vykoupat se dvě sólo trapkozy a na nich mužici Péťa a Zdeněk. To už my staří sportovní typové pomalu vychladli a ve ¾ na čtyři vyrazili domů. Večer po fotbalu jsme si šli pinknout tvrdý mač a po setmění do hajan.

17.8.1982 - DŘÍVÍ
V úterý 17.8 se sjeli a sešli naši hoši, aby obstarali zásoby topiva na „dlouhé zimní večery“ (páteční). Vedoucí výpravy byl nejstarší a nejzkušenější dřevař Josef. Partu pomocných lesních dělníků tvořili Míra, Petr a Zdeněk. Pepík si půjčil motorovou pilu světové značky STIHL, takže suché stromy jen padaly. Potom už nebyl problém nastartovat „Rumínka“ a na objemném valníku dopravit vejřez do blízkosti chajdy. Následující den odpoledne se sešla další brigáda. Mirek řezal na cirkuli, Milada a Kamil štípali, Zdeněk, Petr a Jirka D. odváželi na kolečkách připravené topivo do chajdy, kde ho zrovna nejzodpovědnější osoba . Standa rovnal do úhledného štůsu. K večeru bylo dříví odklizeno a chajďáci stihli navštívit ještě kino. Tu máme příklad, jak se dá spojit příjemné s užitečným.

20.8.1982 - pátek - PŘÍPRAVA III. MAKRELÍCH HODŮ.
alias letos oslava Standových narozenin trvala snad celý týden. A když napíšu, že ještě v 7 hodin v pátek se snažili Mirek, Petr a Jitka zakrýt Junders plac, nepřeháním.V 9 jsme už snad všichni pohromadě. (Standa, Jana, Olda, Hela, Jirka, Marta, Láďa, Karel,Zdeněk, Petr, Pepa, Radek, Milada, Jitka, Maruška, Kamil.)

Po ukonejšení žaludků nastalo mocné blahopřání. Začínal Karel, ale než odříkal to své vinšování, mohla mít Jana ruku z kloubu.Petr byl snad předposlední.

O půlnoci přišel slavnostní šampaňský přípitek pro oba oslavence. Tancovali jsme jen skromně – chyběl Pavel a jeho qualites reprodukovaná hudba.

27.8.1982 - VOLEJBAL
Přijížděli jsme k Petrovicům zcela nenápadně. Po tak potupné poslední prohře nám svědomí ani nijak nedalo. Hřiště už čekalo. I. set jsme projeli ani nevím jak. Poté však koncentrujeme síly a i když těsně – vyhráváme. 3.set znova vyzněl pro Petrovice. 4.set si nenecháme ujít. Do posledního vložíme všechno co umíme a vítězství je naše. Občerstvení v klubovně každému přišlo vhod. I Pepa s Láďou, i když nehráli neodolali. Po půlnoci se nechce do začínajícího deště….

ZÁŘÍ