|
Chajďácká kronika - 2007 strana druhá |
||
|
Hlavní strana
Zima Al
Chajda II Dětský
den Tour de
Slovakia Sázavák |
||
|
|
|
|
|
Bourání chajdy Zima je pomalu ale jistě za námi a s teplým jarním počasím dochází k tomu k čemu se všichni chystají již několik měsíců. Naše stará dobrá chatička již dosloužila a toto jaro je jarem jejím posledním. Míra svolává na sobotu 31.3.2007 brigádu na vyklízení chajdy. Schází se zde Míra, Vlaďka, Pepa P., Pavel Ž., Kamil, Vojta, a nakonec i Ola, Jaruška K., a Hanka Č.
... bourací četa se před výkonem musí nejdřív posilnit
... poslední foto a pak už jen demolice
Všichni se ujímají té smutné povinnosti a vynášejí vybavení chajdy ven. Něco putuje ke Klekarom do stodoly, něco k Mírovi do chaloupky a něco bohužel do kontejneru. Vojta, jak je v plné ráži tak začíná bourat i chajdu. Až ho musíme krotit, aby z ní prozatím ještě něco nechal, aby alespoň zůstala kulisa k oklamání kolemjdoucích. ... chatičko, chatičko už je skrz tebe vidět
Je to ale smutný pohled na hromadu bordelu a plesnivějících prken. Kupodivu nikomu ani slza neukane, nikoho nenapadají ani melancholické myšlenky. A když Stáňa narazí sud a Míra hodí na oheň několik buřtů - jsou všechny chmury zahnány.
... po práci - pivo a párky Slunce se rychle chýlí k západu a začíná se dělat zima. Protože do chajdy už nemůžeme, navrhuje Míra abychom sud přenesli k němu do tepla. Myslím, že nikoho nemusel dvakrát pobízet. Přece jen je konec března a tak jsme radši vlezli za ty kamna a sud vzali sebou. Přišel i Čapák, který byl v práci a tak se stavil jen na pár piv. Debatovalo se, jak jinak, o nové chajdě. Ale ještě hodně piva bude muset protéct našimi hrdly než se dohodneme na konečné podobě. Největším problémem je, že se nesejdeme všichni, abychom si ujednotili názory a dohodli se na nějakém konečné řešení. A tak než se kdo nadál bylo půl jedné ráno a my se pomalu rozcházeli ke svým domovům.
DUBEN a velikonoce Jaro letos dorazilo v plné síle a o několik týdnů dřív. Proto o velikonočním pondělí 9.4.2007 jsou už všichni natěšeni a nabuzeni na to, aby vyprášili děvčatům kožichy. Rozdělili jsme se do dvou skupin a několika sólových jezdců. První parta skládající se z Kožíška, Miloše, Zdendy M., a Petra M. zaklekává na pomyslnou startovní čáru u Míry. Ale Míra hned vytahuje uzená kuřátka (a Tullamorku), aby koledníci nevyráželi z prázdným žaludkem a tak se start musí na chvíli odložit. Parta č.2 ve složení Pepa P., Kamil, Pavel Ž., a Tugy startuje od Jarušky K.. A ani zde nejsou koledníci o hladu a žízni. Odtud se již pokračuje v přímé linii od jednoho domu k druhému. Další zastávkou je Maruška D. Zde je holek jako maku. Jedna z těch nejmenších to ale psychicky nevydrží a začne brečet. Od toho je ale taťka aby jí uklidnil. Naše další zastávka je u Filipů, ale Jitka F. zbaběle prchla se svojí kamarádkou na nějaký výlet a tak se zastavíme krátce u paní Filipové a pokračujeme dál. Naše další zastavení je u Marty M. - zde se setkáváme s Psíkem, který se k nám rád přidává. Marta všem nabízí kořaličku, ale Pavel s díky odmítá (prý ze zdravotních důvodů) a to se mu stává osudným. Dostává sklenici limonády a tu se mu neopatrným pohybem daří rozlít. "Křtiny, křtiny" ihned volá Psík a roztrubuje to ve všech domech, kam ještě zavítáme. Pavel musí vše uvádět na pravou míru, ale myslím, že do týdne půjde stejně Čermnou fáma, že je Jitka těhotná. U ní je také naše další zastavení. Zde se potkáváme s jedním ze sólových jezdců - Láďou. Chvíli všichni posedíme, ale čas kvapí a tak musíme vyrazit o dům dál - k Řehákom. Po nezbytné kořaličce pokračujeme k Miladě. Zde už toho začínají mít koledníci dost a tak je posezení delší. Odtud pocházejí také jediné zachovalé fotografie z této historické události.
... prý že Pavel nepije, u Milady už padal pod stůl
... ta má ale sílu. Od Milady pokračujeme k Macháčkom. Zde se od nás odděluje Tugy, který už spěchá na oběd. Asi musí krmit dvojčátka. Jdeme i k Marušce M. obhlédnout jejich nový hrad. Maruška nás přivítala vynikající kořaličkou z jablek a višní. Všichni jsme si dali nášup. Zde končí i Kamil, takže z naší skupiny zůstávají jen žalostné trosky. (ze skupiny, ne z nás) Odtud už jen k Jansom a závěrečné finále je u Mírečka a jeho uzených kuřat a nezbytné Tullamorky. Stáňa pokračuje ještě na další štace, ale Pavel s Pepou dnešní putování ukončují. Co dodat - počasí i děvčata byla milá a přívětivá, takže to byl příjemně strávený den. Z putování druhé skupiny nechám prohovořit Kožíškovy fotografie.
... kontrolní otázka - kdo je toto děvče?
... Mírovo velikonoční vejce
S poctivostí nejdál
dojdeš, ale nepoctivci jsou tam dřív.
14.4.2007 - Jaro je v plném proudu, horko je jak v létě a tak Míra svolává na 8. hodinu ranní brigádu na bourání (výstavbu) chajdy. Schází se nás asi 9 brigádníků a první ranní akcí je posunout zbývající stěny stranou, aby se mohly začít dělat díry na základy. Nevím kdo to vymyslel, ale byl to vynikající nápad. Za prvé zůstávají kulisy chajdy, takže není vidět co kutáme, za druhé střecha dělá ještě jakýs takýs stín. Hlavní architekt Vojta hned ráno rozměřuje místo pro stavební pilíře a všichni se dávají do práce. Je to ale dřina vykutat díru 80 cm hlubokou. Všude je kamení a kořeny. Naštěstí máme vynikajícího pomocníka a tím je Čapákův vrták.
Bez něj by to byla dřina. A tak kolem druhé hodiny odpolední je připraveno v zemi osm děr a my konečně odcházíme na oběd. Vedro je jak na Sahaře, ale Míra nechce povolit narazit sud a tak pijeme jen nějakou sladkou krkavou vodu. Prý aby jsme měli čistou hlavu, když děláme ty základní kameny. Aby to prý nešlo z kopce. Standa povídá, že by jsme do toho betonu měli dát vejce, jako když se stavěl Karlův most. "To by jsme tam museli dát ty tvé. Stejně už je na nic nemáš", říká Čapák a hned se chystá se sekyrkou k odběru. Stáňa se dává na ústup se slovy: "Radši ještě vydrž, co kdybych je náhodou potřeboval". Po obědě Míra přiváží míchačku, od Klekarů se natáhne elektrika a voda a už se může začít betonovat.
Pythagoras a jeho výpočty v písku aneb když není kalkulačka ...
... jako když střelí Protože vytlačit tůčko do takového kopce a v takovém vedru je dost velký problém, Stáňa se ujímá funkce tažného koně. Zavlékne provaz za tůčko a jeden drží řidítka a druhý táhne. Celkem se tento systém osvědčil a tak je za chvíli v zemi osm betonových pilířů - základ nové chajdy. Vojta vyrývá do betonu nezbytné L.P.2007, aby jsme něco zachovali pro příští generace a Míra konečně povoluje narazit sud. Všichni se skočí domů ještě převléknout a smýt špínu a pak už může první glajcha začít.
... po těžké práci nezbytná odměna
... kohopak asi vyhlíží
Čapák přichází smutný neboť Pardubice prohrály v play off. První dvě piva vypije na ex. Tvrdí že je vyprahlý, ale vypadá to že spíš pije na smutek. Míra vytáhl ze svých zásob několik pašáků a párků. Poseděli jsme asi do devíti a pak jsme se pomalu unaveni rozcházeli k domovům. 15.4.2007 - v neděli odpoledne se koná u Mírečka dopíjení sudu aneb zahradní slavnost. Protože jsme tomu předchozí večer moc nedali, musíme se s tím pivem poprat až další den. Počasí bylo nádherné, nálada vynikající, co víc nám scházelo k spokojenosti.
... chutná
BRIGÁDA III Krásné jarní dny utíkají jako voda, velikonoce jsou již úspěšně za námi, ale chajda se sama nepostaví a tak Míra svolává na prodloužený sváteční víkend 28.4.2007 - 1.5.2007 brigádu s pořadovým číslem 3. Beton v patkách již zatvrdnul a tak může začít vlastní montáž kostry budoucí chajdy. V pátek byly dovezeny trámy a tak v sobotu ránu můžeme směle začít montovat. Ještě že máme Vojtu s Láďou, pod jejich odborným vedením se začínají rýsovat základy naší pivní svatyně.
... sluníčko pálí ostošest a tak každý využívá poslední možnosti schovat se ve stínu staré střechy. Pak ale nastupuje Láďa s krumpáčem a je po střeše.
... DEMOLITION MAN Ještě vše nakonzervovat proti plísním a houbám a již se může začít stavět.
Do práce nastupuje četa pilných mravenečků, kterým není zatěžko vzít do ruky pilu, vrtačku či sekeru a tak nám práce rychle ubíhá. Se stoupající teplotou stoupá i žízeň. Tentokrát je již sud připraven, jen ho narazit. Ale ouha - Čapák si od Míry půjčil auto, aby mohl jet nakoupit a v autě zůstaly půllitry. Takže zase jen omádička. Všichni vzdychají touhou po oroseném půllitru, ale musíme čekat než Čapák dorazí zpět. Když se konečně vrátil je přivítán nefalšovaným jásotem. A můžeme točit. Toho se ujímá osoba nejpovolanější a hned jde práce lépe od ruky.
.. ještě se poradit aby to nešlo křivě. Stáňa nás neustále kontroloval jestli je vše na milimetr a tak vznikla hláška: "Stando my děláme s přesností 0,05 ...... metru!"
... ta sedla. A je tam. S přibývajícím časem přibývá i hlad (protože žízeň už jsme porazili). Míra přinesl kotlík guláše ještě od silvestra a tak hodujeme. Gulášek neměl chybu.
..."dej mi - nedám sám mám málo! Dáváme si socialistický závazek a tak po obědě tvrdě montujeme, aby byla kostra do večera hotová.
... jeden maká a dva radí
... a je to aneb odpočinek po práci.
... stavební dozor
... i nejmladší generace přiložila ruku k dílu
... ještě poslední kosmetické úpravy a ...
... je hotovo. Socialistický závazek splněn a můžeme jít za zábavou. V dalších dvou dnech byla ještě dodělána střecha a podlaha, takže už se to začíná podobat nové chajdě. Bohužel z těchto dnů se žádná fotodokumentace pro budoucí generace nezachovala. Pokud by jste chtěli vidět víc obrázků navštivte Kožíškovu fotogalerii |
||
|
|
||
Lenost,
jak známo, je neodolatelná chuť 
Hlad je prý nejlepší
kuchař - 
BRIGÁDA II
Bylo
by zajímavé zjistit, kolik kilowat 
