Chajďácká kronika - 2007 strana osmá

Hlavní strana    Zima   Al Chajda I   Chajda II a cyklovýlet   Dětský den   Tour de Slovakia   
Sázavák   Tour de Nízké Tatry   Podzimní putování  Silvestr

 

 

 

"Můžeme se obejít bez poezie, bez muziky i bez umění
můžeme žít bez svědomí i bez srdce,obejdeme se i bez přátel
ba mužem být i bez knih,
ale civilizovaný člověk nemůže žít
bez kuchařů a dobrého jídla."

40tiny   50tiny   40tiny
aneb 5 in 1

25.8.2007 se uskutečnila akce, která nemá v dějinách CHO obdoby. Za prvé - slavily se první padesátiny a to Standovy. Za druhé se spojilo 5 akcí do jedné, což je v těchto zeměpisných šířkách věc nevídaná, ale bohužel byli jsme v časové tísni. Dalšími oslavami byly Tomášovy a Vojtovy čtyřicetiny. Třetí akcí bylo slavnostní otevření nové chajdy. Čtvrtou odhalení pamětní desky a pátá byla opekání prasátka. Spíš prasete, protože to byl pořádný macek.

A tak v sobotu za ranního kuropění již probíhají na chajdě nezbytné přípravy. Nejdřín je nutno napíchnout rochátko na rožeň. Této těžké práce se ujímají oslavenci s Mírou, Čapákem a Pavlem.

A pak s ním hned na rožeň.

Čapák s Pavlem se starají o oheň, kužičku propichují, aby prasátko bylo na rožni jak v bavlnce.

Přestože oficiální začátek oslav je v 15. hodin, v 16. hodin je tu jen pár lidí a začíná to vypadat na pěkný propadák.

Konečně kolem 17. hodiny se skoro všichni scházíme a tak začínáme (jak je již zvykem) s dvouhodinovým zpožděním. Organizace oslav se ujímá Karel se svým megafonem a můžeme začnout. Oslavy jsou letos pojaty ve stylu pohádky Lotrando a Zubejda. Tomáš s Vojtou jsou převlečeni za loupežníky, jejich drahé polovičky za arabské princezny a Standa je Sultán Sulimán. Celé oslavy začínáme písničkou "Pod dubem, za dubem". Je trochu problém s muzikanty protože všichni jsou letos mezi oslavenci a tak nám přijíždí vypomoct pan starosta Joska. Loupežníci při této písni musí tancovat oslavný tanec. Přijíždí mezi nás i pan farář, kterému se naše netradičně pojaté oslavy líbily.

Po této první disciplíně Karel hned startuje další. Je to běh s vajíčkem na lžíci a aby to loupežníci neměli tak jednoduché musí kličkovat mezi stromy a skákat přes překážky.

Jako další loupežnická disciplína čeká na naše oslavence střelba z praku. A protože neustále míjejí cíl, musí se posouvat k terči čím dál víc aby se alespoň jednou trefili.

Zatímco naši hoši pilně soutěží "Sultán Sulimán si zatím užívá se svým harémem.

Teď ještě zkouška síly a mohou se vrhnou na svačinu (chleba se syrečkama)

... pokácet les kolem "sultánova paláce"

... a jejich princezny jim za to zatančily

A tím skončila úvodní soutěžní část. Nyní se všichni přesunuli pod chajdu a začíná část přací. Jak je již u naší chajdy tradicí, přání jsou zpívaná. A nejinak tomu bylo i letos.


Píseň pro Standu

Už Ti Stando není dvacet let, už Ti není ani dvacet pět,
i když to moc krásná léta jsou, nebral bys je ani náhodou.
To se kvůli Tobě točil svět, muziku a úspěch chtěls mít hned,
a že měl jsi, rád jsi dával dál i když přitom někdy prohrával.

Ref: Čas ten vytříbí i lehký hmat, když housle máš tak můžeš krásně hrát
na chajdě si občas pivo dáta jen málo věcí vážně brát.
Čas ten otupí i ostrý břit, když chajdu máš co ještě můžeš chtít
snad i rybku zlatou vylovíš, když někdy nad ránem odcházíš.

Už Ti Pejsku není třicet let, už Ti není ani třicet pět
a že to moc krásná léta jsou ani nechtěj ať Ti zůstanou.
Zas se kvůli Tobě točil svět, počítačům na kloub přišels hned
pruty a rybářské náčiní, nesmíš nechat ležet ve skříni.

Ref: Čas ten vytříbí i lehký hmat, když housle máš tak můžeš krásně hrát
na chajdě si občas pivo dát, a jen málo věcí vážně brát.
Čas ten otupí i ostrý břit, když chajdu máš co ještě můžeš chtít
snad i rybku zlatou vylovíš, když někdy nad ránem odcházíš.

Na ná ná na nanánána na ná… 


KRUTÁ ČTYŘICÍTKA

Zas není co na práci a tak se budem bavit.
Jako správní chajďáci čtyřicítky slavit.

Přitom si též prohlédnem chatu v plné kráse,
pojíme a popijem až do rána zdá se.

Ref: Slyšíte už hrajou, oslavencům přejou
dobré zdraví, zrak, ano je to tak.
Slyšíte už hrajou, oslavencům přejou.
Čtyřicet maj´ fakt, ano je to tak

Tomáš dělal v Ó Mé Dé, okravky se staral,
volejbal mu šel a jde, na smeč stokrát nahrál.

Dneska řádí ve výškách, řeže větve stromů,
a když na něj přijde strach, běží k Monče domů.

Ref: Slyšíte už hrajou, oslavencům přejou
dobré zdraví, zrak, ano je to tak.
Slyšíte už hrajou, oslavencům přejou.
Čtyřicet maj´ fakt, ano je to tak

Eurookna Vojtovi jdou jak jedna báseň,
po práci však budí se myslivecká vášeň.

A když už má zvěře dost, zpívá s Petrovarem,
nebo jen tak pro radost, talent dostal darem.

Ref: Slyšíte už hrajou, oslavencům přejou
dobré zdraví, zrak, ano je to tak.
Slyšíte už hrajou, oslavencům přejou.
Čtyřicet maj´ fakt, ano je to tak



Bez legrace, bez legrace, jde k vám cizí delegace,
my bohatí dosti velmi, také chytří jako šelmy.

My jsme cizí velvyslanci, neseme vám dary v ranci,
po cestě nás všecko bolí, nabídněte chléb se solí.

Buďte zdrávi oslavenci, neseme vám dary s věnci,
dlouhou cestu měli my sem, nabídněte chleba s masem.

Bez legrace, bez legrace, loučí se teď delegace,
my jsme dary vám předali, na pivo jdem do chajdy.

Buď vítán ó šlechetný náš oslavenče. 
Prošli jsme desatero hor a přebrodili jsme desatero řek. 
Přicházíme ze země kde pivo teče v řekách i v potocích. 
Ze země kde pivo teče místo vody z pivovodních kohoutků. 
Kde děti místo mléka mateřského, kojeny jsou desítkou Bernardem
a kde pivo v jezerech vytváří mohutné bílé čepice namísto hor. 
Tato země se nazývá Spojené pivní emiráty. 
Vládcem této země je náš pán Sultán Sulimán (vládce náš, slunce naše jasné). 
Ač je naše země velmi vzdálena, přesto tvoje sláva dosahuje až tam, ó náš oslavenče. 
A proto se náš panovník Sultán Sulimán (vládce náš, slunce naše jasné), 
rozhodl vydat na počest tvých narozenin poštovní známku. 
Přijmi tento dar na znamení díků našeho Sultána Sulimána ,
(vládce náš, slunce naše jasné) za šíření celosvětové popularity piva. 
Ať ještě dlouho slouží tvé zdraví a kondice, 
aby jsi nás mohl všechny zde svou přítomností obšťastňovat.


 

... bez legrace bez legrace, jde k vám cizí delegace ...

... buď vítán ó šlechetný náš oslavenče. 

Pak už jen dary a přání a objímání se a líbání s krásnými ženami. To víte člověku je padesát jen jednou za život. ( i čtyřicet )

Na Karla čeká poslední povinnost a tou je slavnostní proslov k otevření nové chajdy.

Trvá mu sice trochu déle, takže ostatní jsou už nervózní, ale nová chajda se také neotvírá každý den. K tomu i odhalení pamětní desky. Jako hlavní odhalovači jsou vybráni lidé kteří reprezentují celou chajďáckou komunitu. Od nejstaršího - Standy přes Vojtu a Tomáše až po nejmladšího - Malého Adámka. Zároveň s odhalením je chajda i slavnostně pokropena Bernardem. 

... někdo bouchá lahví šampaňského, my kropíme pivem

Kde slovu teď přichází volná zábava. Ještě skupinové foto s oslavenci a formální část oslav je za námi. 

Karel se své role organizátora zhostil na výbornou a tak si i on může vydechnout. Prasátko nám mezitím, díky Čapáčkovu intenzivnímu topení, zezlátlo a pomalu se připravujeme na jeho okrájení.

 Této role se ujímá Radek s Mírou, ale rožeň je celý vařící a tak prase donášejí na stůl jen s velkými obtížemi. Hlavně Radek je celý popálený. Vše se ale podařilo a tak Míra může začít porcovat. 

V mžiku je u něj fronta hladových a tak po chvíli není z první várky nic. To se opakuje asi čtyřikrát. Jako by tady nic nebylo ani k jídlu. A přitom se stoly pod různými jednohubkami a buchtami doslova prohýbají. Ale vepřové je vepřové. takže během hodiny je z prasátka ohlodaná kostra.

... ještě tam něco zbývá i na druhý den

večer zalézáme do stanu a kapela hraje do roztrhání těla

... který z nich je víc " unaven "

Na druhý den se jako tradičně scházíme na nudlovou polévku s játrovými knedlíčky. Je vynikající. A k tomu obíračka prasátka. A na závěr buchty a oslavenecký dort.

        ... ještě sfouknout svíčky a dort se může sežrat

... a znovu se pije a zpívá co nám hrdla stačí

... až do půlnoci. Chudáci ti kteří jdou ráno do práce.

Přes rozpačitý začátek se oslavy podařily na výbornou. Byla zde skvělá atmosféra, vydařilo se i počasí. Jen trochu vítr hnal kouř proti lavicím, ale ve zdraví jsme to přežili. Za týden se pak konaly "dopitky". V uvozovkách proto, že se na ně koupil sud Plzeňské dvanáctky a sud Bernarda. Jinak to byla obvzlášť vydařená akce.


 

Pokud by jste chtěli vidět víc obrázků navštivte Kožíškovu fotogalerii

 

 

 
 

Předchozí stránka               Hlavní strana               Další stránka