|
Chajďácká kronika - 2007 strana devátá |
||
|
Hlavní
strana Zima
Al Chajda I
Chajda II a cyklovýlet Dětský
den Tour de
Slovakia |
||
|
|
|
|
|
Neříkej že nemůžeš, když nechceš. Podzimní toulání Sobota 20.10.2007 Podzim vše obarvil do zlatova a tak jsme se rozhodli, že se jako loni vydáme na podzimní toulání. Jelikož loni vedly naše kroky kolem Dolní Čermné, i letos jsme vyrazili kolem Čermné ale Horní. (aby jsme nechodili po stejné trase). Sraz byl tentokrát u Čapáků a nutno podotknout že se výlet konal až na druhý pokus. Původní termín byl o týden dříve, ale díky nepříznivé předpovědi počasí a neúčasti velké části členů našeho spolku se termín přesunul o týden déle. Sraz byl stanoven na devátou hodinu, ale znáte to - o půl desáté tam seděl pouze Kamil s Jitkou F. a Fildou.
Ale postupně jsme se scházeli a tak kolem desáté hodiny mohl Čapák (který se z důvodů výroby domácí kořaličky z černého jeřábu) odmávnout startovním praporkem start. Dokonce se nám podařilo přemluvit i Hanku s Magdou, kteréžto o půl desáté pobíhaly ještě v nedbalkách ale přípravy včetně snídaně zvládly během půl hodiny a tak jsme mohli v počtu 12-ti turistů a psa vyrazit.
Od Čapákových se vydáváme směr Mariánská hůra. Počasí je sice chladné, ale po chvíli vykukuje sluníčko a tak až na to bláto je příjemně. Během chvíle jsme u rozcestníku na "Marjánce" a zde je i první občerstvovací zastávka. (děti Tatranku, dospělí kořalku).
... a do Sázaváku je to jen 5 km
... mezi horami, poli a lesy vesnička Čermná je schoulena
... není to krása - stromy zlátnou, sluníčko svítí, kořalka nás ještě hřeje Odtud míříme do Horní Čermné, kde pod Nepomukem přecházíme silnici a jdeme k "poldru". Zde je zastávka s exkurzí po hrázi. Všichni sedají a vytahují oběd.
... hamty hamty, ať mám víc jak tamty
... Filda byl tak od bláta, že ho musela Jitka vydrbat ve sněhu Když jsou konečně všichni nasyceni a napiti, pokračujeme dál kolem lesa, přes louku na samotu Zlomy. Nutno ještě podotknout, že hlavním vedoucím pochodu je Kamil, protože ten jediný ví "kudy, kudy cestička".
... naše drahé polovičky aneb "tři vyčůraná děvčata" (jak se sama pojmenovala)
... v říjnu a koulovačka - to tu dlouho nebylo Na Stežníku se rozhodujeme kam dál. A protože máme ještě dost času Kamil nás vede kolem Hornočermenského lomu (kde se konají tradiční myslivecké hornočermenské táboráky) do Báje. Cesta nám vesele ubíhá a za chvíli už jsme zase v Horní Čermné. Aby jsme se nevraceli stejnou trasou, tak nad Čapákovýma míříme přes pole do lesa a odtud po Jakubovické silnici, kolem rybníka rovnou do chajdy. Zde už Standa s Mírou (kteří se nemohli zúčastnit výletu z důvodu účasti v zaměstnání) topí a tak je v chatičce příjemně vytopeno. Věra sundává promočené boty a hoví si tu jen v bačkorách. Věru bolí vytržený zub a tak se paní doktorka Jitka nabídla, že se jí na to podívá. Odjíždějí s Mírou do Lanškrouna do ordinace, ale za hodinu jsou v pořádku zpět. Všichni dostávají pro zahřátí grogánek (a ne jeden) a tak je v chatičce za chvíli pěkně veselo. Do toho Míra přiváží čerstvý sud, Standa přinesl kus uzeného, Pepa P. navařil "cukroví", Jaruška přinesla Pekáč buchet a Míra s Vlaďkou smaží výborné křapáče. Je vidět, že nám pěkně vytrávilo protože vše mizí obrovskou rychlostí. Přišel i Čapáček, Petr M. s Martou a malou dcerkou. Myslím že se vydařil nejen výlet, ale i závěrečné posezení na chajdě. ... a zde je mapka našeho podzimního putování
Čím jsi dál od veřejných WC, Exurze do pivovaru Bernard To jednou Standa přišel s tím že by jsme mohli vyrazit na exkurzi do pivovaru. A kam jinam než do Bernarda. A tak když se naskytla příležitost zaplnit autobus společně s Jakubováky, neváhali jsme ani chvíli a drapli příležitost za pačesy. 23.10.2007 v 7.00 vyrážíme z náměstí směr Humpolec. Jedou: Míra s Vlaďkou, Láďa s Martou, Míla s Pepou K., Karel a Kamil K., Pepa P., Miloš, Standa, Joska, Radek a Lukáš, Přibíráme lidi v Jakubovicích a v Lanškrouně. Konečně je autobus zaplněna my můžeme vyrazit vstříc dobrodružství.
Již po několika minutách začínají kolovat lahvičky s kořaličkou. A s množstvím vypitého alkoholu stoupá i nálada v autobuse. Standa vytahuje kytaru a za chvíli už všichni zpíváme. Projíždíme Svitavami a za Poličkou přejíždíme Českomoravskou vrchovinu. Zde je opravdu psí počasí. Mlha, déšť, vítr a místy ještě sníh. A do autobusu táhne, což nelibě nese hlavně Radek. A protože po kořalce vyhládne, za chvíli už šustí pytlíky se svačinou a autobusem zavane vůně řízků. Cesta vesele ubíhá a tak kolem desáté dojíždíme do Humpolce. Vystupujeme u humpoleckého hřbitova, ale to nás nemůže rozházet. Zima je jak v Rusku a tak se honem vyfotit u autobusu a honem k pivovaru. Snad tam bude tepleji.
Asi po pěti minutách docházíme k pivovarské bráně. Vypadáme jak parta nezaměstnaných co u brány žádají o práci. Ale po chvíli se nás ujímá nějaký pán a prohlídka může začít.
... všude samé pivo, to se nám snad jen zdá Prohlídku začínáme ve varně, kde se samozřejmě to pivo vaří (proto je to varna). Je to nejreprezentačnější místnost a proto sem vodí všechny návštěvy. Průvodce nás seznámil s historií pivovaru až po dnešek. Rožně zde vyrobí 140 000 hl piva. To by jsme u chajdy nevypili ani za několik životů. Je zde teplo od měděných kotlů. Ale to jediná budova kde topí, pak už všude jen chladí.
... Míra u soupravy ochutnávacího náčiní (ochutnal až později, teď si ještě musel nechat zajít chuť) Naše další kroky vedou přes kotelnu do sklepa kde pivo zraje. Slovo sklep je nadneseno, protože se jedná o nadzemní klimatizovanou budovu s výkonnou klimatizací udržující zde teplotu +3 stupně.
... to je piva, deset tanků po 20-ti tisících litrech Pak už procházíme provozy které sice přímo pivo nevyrábějí ale bez nich by pivovar nebyl pivovarem. Výrobna kvasnic, linka na vymývání lahví, stáčírna sudů a soudků. Místy je zde takový rachot, že našemu průvodci nerozumíme ani slovo. Připadáme si jak ve filmu "Na samotě u lesa" kde pan mlynář vysvětluje hostům jak se mele mouka. "To nám budete muset příště říct znova." A v téhle situaci jsme i my.
... nyní jsme v provozu zvaném "spilka". Všude samé počítače, lidí pomálu.
... všimněte si nápisu na prostřední trubce (bohužel utopie?!)
... tady se to pivo chladí (ty koule jsou led)
.. a tady už zraje černá 13-tka ... linka na vymývání mozků (pardon lahví) a my
... a odtud se ten poklad expeduje do celého světa A protože je prohlídka u konce pozval nás náš průvodce na malé občerstvení. Mají zde malou hospůdku s výčepem. K jídlu byly studené mísy a mísy plné řízků.
... stoly se prohýbaly pod mísami dobrot
... a takhle to vypadalo během deseti minut Náš průvodce začal točit jedno pivo za druhým, ale nám nestačil. Hlavně ze začátku. Na čepu byla nefiltrovaná 12-tka. Všichni spokojeně pomlaskávali a náš hostitel nosil další a další piva. A tak se naše nálada začala opět vylepšovat až jsme pod vedením Karla začali pět lidové písničky o pivu. A tak pijem a pijem až došel sud. To se tu asi tak často nestává aby exkurze vypila sud.
... tak na zdraví kamarádi
... já mám koně, vraný koně ... Na mísách zůstávají už jen feferonky. Standa se obětuje a jednu snědl. Musel ji honem zajíst kusem salátu aby mu neshořela huba.
Tímto závěrečným naše úspěšná exkurze končí. Rozloučili jsme se s průvodcem, honem ještě nakoupit v podnikové prodejně nějaká ta piva, čepice a jiné blbosti, aby nám doma věřili že jsme zde opravdu byli. A pak honem do autobusu. pan řidič už byl nervózní a spěchal domů. Jenomže vezte si partu nacucaných lidí. Po chvíli už musel zastavovat na čůrání. A pak byl zase hlad a tak se v Hlinsku na náměstí stavujeme v místní restauraci na oběd (v 16. hodin??). Točí zde Rychtáře a tak někteří si nechtějí kazit chuť a tak si dávají kofolu nebo čaj.
A pak už jen přímo k domovu. Stáňa se Zdendou se snaží ještě rozproudit zábavu, ale po hodině to vzdávají. každý už je společensky i fyzicky unaven a tak všichni pomalu usínají. Dojíždíme do Svitav, kde vystupuje Pepa P. a jde na vlak na Třebovou. My ostatní dojíždíme přes Lanškroun a Jakubovice až do Čermné, kde náš úspěšný výlet uzavíráme. Všem se tato výprava tak líbila, že Miloš poznamenává, že by jsme ji mohli každé první úterý v měsíci opakovat!!! |
||
|
|
||
