Chajďácká kronika 2009 - Zima - Leden

Hlavní strana  Zima-Únor   Zima-Březen   Pouť a čarodejnice   Cyklovýlet   Čtyřicetiny   Léto

Sázavák   Konec prázdnin   Putování po Slovensku   Podzim   Oslava Daniela   Silvestr

 

 

  Tuto stránku a tím i letošní rok začnu trochu jinak než citátem. Je to úryvek ze zpovědi jednoho nejlepších českých kuchařů, který ale žije v Americe. Ptají se ho tam co by dělal kdyby svůj život měl prožít znovu. A protože se mi jeho odpověď líbila uvádím jí místo tradičního citátu:

Co bych dělal, kdybych měl můj život žít znova? Sice nevím proč bych měl můj život žít znovu, a také nevím proč se mně na to ptáte už teď, když víte, že je mi teprve 78 let, takže to mám při nejmenším ještě dalších 22 let do penze, ale když jinak nedáte, tak vám to řeknu:

Předně bych asi nadělal více chyb, protože chybami se člověk učí. Více bych relaxoval, více bych cvičil, a byl bych potrhlejší než tentokráte. Neznám moc věcí, které bych bral vážně, ale i tak bych se více smál a méně bych plakal. Byl bych bláznivější a dělal bych více hloupostí a vůbec bych se nestaral co o mně lidé říkají - prostě bych byl to co jsem. Asi bych slézal více hor, plaval ve více řekách a pozoroval více západů slunce; jedl bych více čokolády a zmrzliny a méně knedlíků; vychutnával bych více ovoce (i to zakázané); díval bych se méně na televizi a chodil častěji na pikniky a naslouchal štěbetání ptáků a ne blábolení některých politiků. Řešil bych jen problémové situace a ne ty které se jako problémy zdají být; někdy bych asi byl rád smutný, ale ne v depresi. Možná, že bych se nechal někým i namíchnout, ale už bych se přes to nezlobil. Bylo by mi líto mých chyb, ale nedával bych si za ně do nekonečna vinu. Nestaral bych se tak moc o to, zda jsem zaplatil v restauraci za to co jsem vypil, jako spíše o to, jestli jsem vypil to za co jsme zaplatil. Nejspíše bych ještě více cestoval a spal jen v dobrých postelích, a pokud možno ne sám. Asi bych říkal více lidem jak je mám rád, hrál bych si více s mými vnoučaty, a naslouchal bych starým lidem. 

Dopřál bych si více věcí, které se mi líbí, i když je vyloženě nepotřebuji. Nelitoval bych peněz které jsem zbytečně utratil, a utrácel bych asi více, protože do hrobu si to vzít nemůžete. Dříve bych chodil spát, dříve bych vstával a chodil bych více na procházky. Otáčel bych se za hezkýma holkama, protože to, že miluji svoji ženu, ještě neznamená, že bych měl všechny ostatní ženy nenávidět. Prostě bych užíval života tak jak se nejlépe dá, abych si nemusel na jeho konci přát ho žít znova.

Zimní hry 2009

24.1.2009 - letošní zima je vyjímečná tím, že "napadl sníh". Zvláštní věc, že v zimě padá sníh, ale předcházející dvě zimy tomu tak nebylo. Toho se muselo hned využít a tak Jaruška s Olinkou (dále jen "Jezinky") uspořádaly zimní chajďácké hry 2009. Zahájení her bylo stanoveno na půl třetí, ale ve tři seděl před chajdou pouze Kamil s Jaruškou a Standa.

 Ze začátku to vypadalo na pořádný propadák, ale nakonec se sešli skoro všichni sportovci. A tak se začalo soutěžit. Borci byli rozděleni do dvou kategorií - do patnácti let a od patnácti do šedesáti let. 

... ještě doplnit minerály a může se začít soutěžit

... vylézt na kopec

... Aniččino soustředění před před výkonem

... připravit ke startu

... a jedéééém

... další "závodníci"

Po kategorii do patnácti let nastupují "senioři". Všichni se shromažďují na kopci a startuje disciplína o nejdelší dojezd. Na start se staví nejtěžší váhy a jde se na to.

... "Jezinky" s trenérkou jdou na start

... a teď jim ukážeme jak závodí "Jezinky"

... a nyní nastupují borci v mužské kategorii

... a takhle to dopadlo

Sobotní odpoledne se opravdu vydařilo a všichni byli nadMíru spokojeni. Až na Psíka, který ztratil dvoustovku a ani po intenzivním hledání se jemu ani ostatním jí nepodařilo najít. Budeme muset počkat do jarního tání. A nebo ji sežerou Tugyho telata. A co by to bylo za akci, kdyby se večer nesedlo do chajdy. Povedlo se odpoledne, povedl se i večer. Byla to jedna z nejvydařenějších akcí. 


 Ples v Petrovicích 

31.1.2009 - A aby nebylo těch povedených akcí málo, vyrážíme týden na to do Petrovic na ples. Bohužel na Jitku J. skáče v pátek nějaký blicí bacil a tak s Pavlíkem zůstávají doma. Nejde ani pan správce s paní správcovou, Standa kterému není dobře a Věra P., která jde ráno do práce.. Tugy, když zjišťuje, že se nemá jak dopravit do Petrovic a že by museli s Maruškou pěšky, tak raději nejdou a zůstávají doma u televize. Ale ostatní ve složení Čapákovi s dcerami, Pepa P. bez Věry, Kamil a Vojta s Jezinkami, Pepa s Mílou, Láďa s Martou, Lenka s Martinem, Štětka a Kožíšek se Světlanou jsou úderem osmé v Petrovickém kulturáku. Pepa P. který je zde poprvé se diví, že zde v šatně nikdo není. "Na co. Tady se nekrade. Psík už tady zapomněl dvakrát sako a vždycky tady bylo". To ještě Pepa netuší, že za pár hodin bude doufat aby toto tvrzení platilo i letos.

... takhle vypadala cedulka s rezervací!? (retušováno)

Tento kus papíru se stal důležitým dokladem o tomto plesu, protože se na něj zapisovaly všechny důležité události, které se ten večer udály, aby zůstaly zachovány i pro další generace. Proto je nyní budu popisovat přesně tak, jak byly zaznamenány onoho večera. 

19.10 - Řehákovi drží stůl
20.30 - A tak jsme se usadili, kapella ještě ani nespustila a Marta velí nástup ke kořalce. Tak se všichni zvedáme a zástupem jdeme na první kolo "občerstvení". "To už jdete tancovat? Vždyť ještě nehrají" pokřikují na nás od okolních stolů. Vyvádíme je z omylu, když vidí do kterých prostor míříme.
20.35 - Marta slaví narozeniny a tak ----- pijeme ------ pijeme ----- pijeme

... "říkejte mi "ZAHRADNÍK"

.... tácek hrál všemi barvami

20.40 - Přichází Štětka a hned se hrne k našemu stolu. "Co kdybys zaplatil" pokřikuje na něj Čapák. "A jó, já zapomněl". Ani vlastním hasičům by nezaplatil. Po chvíli přichází Kožíšek se Světlanou a situace se opakuje. Oba jsou nekompromisně vráceni k pokladně.

... Kožíšku to jsi bratr. Světlana aby si platila vstupné sama!!!

20.45. -  hudba začíná hrát a všichni kromě Pepy a Čapákových vyráží tančit. "Čapáku to tady budem takhle sedět, pojď tančit"? povídá Hanka. "Mě se zatím nechce". "Tak pojď alespoň na večeři". "Já nemám hlad". "Pepo zvu tě na guláš, když Čapák nechce". A Pepa co by slaměný vdovec se nenechal dvakrát pobízet. V jídelně už seděli i ostatní a cpali se knedlem, zélem, vepřem.

... Jaruška s Olinkou měly přes ramena krajkové šátky uvázané na uzel. 

... a tak zatímco my večeříme, Miluška si dává jednu kořaličku na zahřátí a Pepa platí

10.38 PM - Čapák mně vypil pivo (Vojta)
10.45 PM - kapela hraje tango a nikdo kromě Ládi s Martou se neodvažuje na parket. Takže tančí sólo. To je od našeho stolu odměněno bouřlivým potleskem. Oba jsou červení jak Jaruščina blůzka. A aby té ostudy nebylo dost, po potlesku se všichni zvedáme a ještě jim uděláme kolečko.

... jedno tango a máme parket sami pro sebe

... Štětka s Haňou v akci. Chvíle soustředění něž chytli rytmus.

11.08 PM - Jaruška ztratila šátek s uzlíkem a je zcela (přiměřeně) odhalena
11.10 PM - Jaruška vyfasovala hovni a ňadra jsou zahalena (prý hrozně žere - (hovně))

... kdepak je asi můj krásný šátek

11.15 PM - Čapák mi to pivo co mi vypil, trojnásobně vrátil (Vojta)
11.30 PM -  konečně "Pohoda" od Kabátů

... a takhle to umějí rozjet děvčata od Čapáků

... Sladké mámení, chvíle závratí, střípky zázraků, které čas už nevrátí

11.35 PM - Pepíček (Štětka) má tuze pěknou košili s kravatou. Modrou. Sladěnou do New Hollanda.

... za předpokladu, že je New Holland modrý

11.40 PM - Vojtovi šli oči šejdrem! Kam se asi koukal. Ale nebyl ožralej!!! Asi Olince do žlábečku.

... to na hlavě je Olinčin šátek

... a kdepak se to objevil Jaruščin šátek

23.58 PM - Láďa byl odejdout!!!!

Po půlnoci se losovala tombola a tak jsme všichni napjatě očekávali co vyhrajeme. Asi nebudeme mít moc štěstí v lásce, protože jsme u stolu vyhráli pětkrát.
0.25 - první vyhrávají Čapákovi - sadu vařeček a solničku
0.30 - štěstí se usmálo na Kožíška - vyhrává mačkací pistoli a tubu silikonového tmelu
0.35 - další výhra - Haňa - souprava ložního povlečení - alespoň má děvče něco do výbavy
0.40 - chajda vyhrála novou rychlovarnou konvici (Pepa P.)
0.45 - Olinka vyhrává sadu salámů (stejně jsme ji do konce plesu sežrali - tu sadu ne Olinku)

... zkouška jestli půjde protlačit salám skrz pistoli (nešel)

1.00 - Míla s kolegyněmi předvádí mažoretky. Přidává se k nim i jeden mažoret

1.15  opět zahráli Kabáty

... a děvčata Čapákovy si to užívají

... a když není partner tak si klidně vystačí samy

... kocoure starej, vypelichanej, mladých děvčátek se ti zachtělo

1.30 - hrají Jede jede mašinka a Čapák se ujímá funkce strojvedoucího. Vojta to vše řídí aby se vláček nevykolejil

1.50 - likvidujeme Olinčinu výhru (salámy) a tančíme

... a že jim to ale slušelo. Vypadají jak prodavači v masně.

2.08 - Olinka sundala prádlo !!! (bohužel jenom šerpu)
2.18 
žereme 3-tí salám z Olinčiny výhry. Kožíšek se Světlanou odchází, ale Světlana se vrací. Kožíšek odchází s Martinem J.
2.30 - tancujeme a tancujeme co to jde. Čapákovi předvádějí své taneční umění na jevišti

3.00 - konzumujeme 4-tý salám. Kapela už pomalu nemůže a tak se blíží konec. Objednáváme si hasičský "taxík".

...Světlana už taky nemůže

Taxík je už přistaven před sálem a tak se honem spěcháme strojit. A v tom spěchu tam Pepa zapomíná rychlovarnou konvici, kterou vyhrál v tombole. A světe div se, nikdo jí neukradl. Ráno nám Pepa K. oznamuje, že se neztratila a že jí má doma. Za to si zaslouží Petrovičtí jedničku s hvězdičkou. Mačkáme se do hasičského speciálu. Je nás tolik že některá děvčata musíme vzít na klín. Evidentně to nikomu nevadí, protože nikdo ani slůvkem neprotestuje. "Co mě to tlačí" ozývá se dívčí hlas v setmělém hasičském speciálu. "To nic není to mám jen foťák v kapse u kalhot."

A tak jsme ve zdraví dojeli všichni domů. Ples se všem moc líbil a příští rok určitě vyrazíme zase. Druhý den jsme si šli spravit chuť na pořádné pivo. Bohužel v chajdě byly mínus tři stupně a tomu odpovídala i teplota piva a tak se vymyslel ...,

...ohřívač piva

 

 

 
 

Předchozí stránka               Hlavní strana               Další stránka