|
Chajďácká kronika 2009 - čtyřicetiny |
||
|
Hlavní strana Zima-Leden Zima-Únor Zima-Březen Pouť a čarodejnice Cyklovýlet Léto Sázavák Konec prázdnin Putování po Slovensku Podzim Oslava Daniela Silvestr |
||
|
|
|
|
|
Přestala jsem běhat pro zdraví, Halina Pawlovská Dvěstěpadesátiny I takto by se dala nazvat narozeninová trachtace jež se konala v sobotu 6.6.2009. A to ještě dva týdny před tímto termínem nebylo vůbec jisté, jestli se něco konat bude. Všude ticho po pěšině. Jediný Kožíšek si dělal starosti a tak díky jeho iniciativě se tato akce mohla rozběhnout.
A nutno říci, že oslavenci Pepa K.(50), Kožíšek (40), Karel M. (40), Jitka M.(40), Eva (40) a Lenka (40) nenechali nic náhodě a díky tomu to byla zase jedna z nejvydařenějších akcí. Ale i na straně hostů probíhaly horečné přípravy. Organizaci si vzala na starost Hanka spolu s Kamilem, který vše moderoval. Pepa P. s Vojtou se podíleli na tvorbě libreta pro oslavný hymnus. Hudbu pro nás naštěstí napsal už pan Heyden. Proběhla i dvě sezení přípravného výboru (jedno na chajdě, druhé, večer před oslavami, v Céčku). A muselo být vypito ještě mnoho piv než jsme dospěli k nějakému rozumnému scénáři oslav. Protože předpověď počasí nevěstila nic dobrého, byl postaven před chajdou stan a byla zpracována i tzv. mokrá varianta. Všichni jsme doufali že jí nebudeme potřebovat. Ráno nás vítá naprosto modrou oblohou. Že by k nám příroda byla přece jen ohleduplná. Bohužel kolem oběda se zatáhlo a tak všichni s napětím sledují meteorologické radary. Zatím neprší. Úderem šestnácté hodiny se scházíme na chajdě. Bohužel, jako každý rok jen v počtu omezeném a tak se zábava rozjíždí jen velmi pomalu a těžkopádně. Někteří lidé již předpokládají, že to dřív jak v pět stejně nezačne a podle toho také vypadá docházka. A to bylo v plánu ještě slavit dětský den. Chudáci děti. Kdyby si nenašly nějakou zábavu někde v křoví, tak by se ničeho nedočkaly. A tak jsme operativně přesunuli dětský den na neděli.
Eliška se strejdou Kožíškem byla na chajdě včas ...
... čekání Na chajdu byly dovezeny a naraženy sudy s pivem a kofolou. To bylo rázem zájemců o limonádu. Jenže sud byl pod tlakem a děti příliš dychtivé omádičky. Na každý kelímek limonády připadly dva kelímky do hlíny.
... za sudem je vidět země prosycená kofolou
... i Standa je celý ulepený aneb umyj si ruce po každém zákroku Již jsme skoro kompletní a tak se zažíná nosit na stůl. Ještě že stoly jsou z pořádných fošen, jinak by se snad prolomily. To zase bylo jídla. Ani na silvestrech ho snad tolik není. Vypadalo to jako by bylo málo uzeného a tak nás chtěli zasytit ještě před večeří.
... skromné občerstvení a to je jen sladké
... jedno ze zahřívacích kol (než začnou oslavy)
... maminko já chci limonádu Konečně jsme všichni, zahřívací kola máme za sebou a můžeme začít. Nebe se kaboní čím dál víc, ale zatím neprší. Kožíšek se svým radarem tvrdí: "Do osmi pršet nebude, vše se nám vyhne". Tak mu prozatím uvěříme. Organizace se ujímá Kamil s Hankou. Oslavenci jsou rozděleni do dvou družstev. Jedno družstvo jsou Rychlé šípy (Kožíšek, Lenka a Jitka) a druhé jsou Hoši od Bobří řeky (Pepa K., Eva a Karel M.) Kapitánům je na krk pověšena cedule s názvem družstva a můžeme začít v plnění bobříků.
Jako první disciplína byl bobřík první pomoci. Jeden ze členů byl ošklivě popálen po celém povrchu těla a druhý mu musel ty popáleniny obvázat. K dispozici měli dvě ruličky hajzlpapíru, pardon obvazů. A museli kamaráda obvázat po celém povrchu těla. Žádný "obvaz" nesmí zbýt.
... teda Lenko kam mu to saháš!!!!
.... přes břišní partie "obvazy" rychle ubývaly
... zde je zraněný Kožíšek při autotransfuzi anestetika
.... a zde mu Standa iniciativně doplňuje ztrátu tělních tekutin "plazmou" To v sousedním družstvu probíhá vše jinak. Karel coby zdravotník má s Evou (raněná) minimum práce. Když je u hlavy zjišťuje, že ještě neodmotal ani jednu ruličku. A tak musí motat podruhé. Výsledkem je mumie, za kterou by se nemusel stydět ani u filmu.
... Eva nevěřícně kroutí očima
... hoši od Bobří řeky se svou "mumií" Druhá soutěž byla nazvána - Bobřík zručnosti. Soutěžící musel zatlouct hřebík do špalku. A aby to nebylo tak jednoduché, nejdříve doběhl ke stolečku s "občerstvením" potom udeřil hřebík na hlavičku, otočil se kolem své osy a udeřil znova. Tak to šlo pořád dokola dokud soutěžící nepadl nebo nezatloukl hřebík.
... Eva už má zatlučeno, v pozadí Láďa s občerstvením Disciplína č.3 - bobřík táboření aneb stavba stanu na čas. Zde už na čas opravdu stavíme, protože začíná krápat a nikomu se nechce moknout na dešti. Kožíškův radar hanebně selhal. Takže rychle postavit stan a honem se schovat do STANU.
... prý by mohli stavět na čas stany v sázaváku. My ostatní by jsme fandili a měřili čas.
...
půlku sazaváku hnědé družstvo a druhou půlku žluté. Všichni se tedy nahrnuli do velkého stanu a rázem je zde k nedýchání. Otevíráme všechny větrací otvory, ale to nám sem zase prší. Osazenstvo se rozděluje - část do chajdy, část do stanu. Průběžně pak pendlujeme mezi oběma stanovišti. Hanka všem skautům blahopřeje a předává diplomy. Pak už přicházíme s gratulacemi i my ostatní. Děvčata dostávají krásné orchideje a chlapci svůj osobní půllitr. Na
závěr jsme zapěli i oslavný hymnus, který měl svoji premiéru na
silvestra. Blahopřání čtyřicátníkům
... gratulace ve stísněném prostoru Pak už přišlo to, na co všichni netrpělivě čekali - volná zábava. Dost bylo soutěží, teď se budeme bavit. Ale ještě jednu milou povinnost musíme splnit. Předat oslavencům narozeninový dort. Autorem je Maruška a každý jen vydechl překvapením když ho zahlédl.
...."Opravdu se Ti Maruško povedl"
.... i rodiče si dají rádi kořaličku
.... přijel se podívat i Jirka M.
... zlobíš!. Žádné pivo Ti nekoupím
... a venku chčije a chčije
.... "tak nevím mám radši pivo nebo sladké" Přichází sedmá hodina a protože jsme všichni ještě "hladoví" vytahuje řezník Kraken z udírny několik šrůtků uzeného, párky a klobásy. Kdo ještě trochu mohl, tak ten už jen supí a kroutí očima. Ale nedejte si když je to tak dobré.
... taky cítíte tu vůni?
... mistr řeznický při dělení toho voňavého "pokladu"
... i na chajdě panovala uvolněná a příjemná atmosféra
... konečně přestalo pršet a my můžeme zase ven
... že by si to Lenka chtěla ještě zopakovat Odpoledne pomalu přechází ve večer. Nálada je stále lepší a lepší. Kapela v tradičním složení (Standa a Vojta) začíná "ladit". Jídla a pití je dost a tak nám ke štěstí nic neschází.
... Pavlík s paní správcovou: "na tykačku."
... kdo se má pořád patlat s těmi malými štamprlaty
... "Anetko chutná ti kořalka?"
... to tetám chutná
.... kapela už mele z posledního. Standovi praskají struny a na Vojtu už jde spaní
... i na Kožíška Po chvíli se ale kapela zmátoří a znova spustí.
...
sundáme to prádlo, jó no to bude žrádlo aneb v příští vteřině
Hanka zvedla ruku nad hlavu.
... tajemná tvář za oknem, pára kolem úst, rozpláclý nos!? Že by strašidlo?
... Láďa při svém tanci kolem tyče s dvěma pivy
... a zde loví noční můru. To bylo ran než se do ní trefil. Noc se pomalu přehoupla přes půlnoc a nám se ještě nechce spát. Ve stanu se zpívá, v chajdě povídá, prostě zase ta pravá chajďácká pohoda. Takhle všichni se tu moc často nesejdeme a tak je pořád o čem si povídat. Dochází i k jednomu fópá. To když Ola, která byla s Jaruškou předchozí noc na festivalu v Žamberku, chce od Pepy vědět jestli nemá slova od písniček jedné skupiny. Povídá: "Pepo, nemáš vyhoukanou sovu". Pepa na ní kouká a povídá: "Ne, já mám jen vypsanou fixu". A trapas je na světě. Všichni se smějeme až slzíme. Kolem jedné pomalu končíme a rozcházíme se k domovům. Na neděli je již tradičně naplánováno grilování a nudličková polévka s játrovými knedlíčky. A také úklid. Když v jedenáct dorazíme, Psík už tam uklízí. První si natočíme žejdlík a pak se dáváme do práce. Uklidit, umýt nádobí, zatopit pod grilem, naštípat dřevo, dojíst zbytky. Čapák, který jde odpoledne do práce pije pouze "Černou horu". A jak si jde takhle jednou natočit, při opouštění stanu se srazí s Věruškou, která nehledíc nalevo napravo, vlétne do stanu. Jak to asi mohlo dopadnout. Čapák má malý flíček na tričku a Věruška je na osprchování.
... dva hlavní aktéři srážky. Hlavně, že se vše odehrálo s úsměvem na rtech.
... a tak tam tak sedíme a čekáme na polévku
... mezitím Jitka upekla chléb a tak tam
sedíme a lámeme a cpeme se teplým chlebem. Polévka je dovařena, masénko upečeno, nádobí umyto a přichází ta pravá poobědová krize. Každý si hledá volné místečko, kde by mohl spočinout. Je to problém. Po včerejším dešti je země ještě vlhká. Ale únava útočí ze všech stran a tak někteří nedbaje vláhy uléhají na holou zem.
... seno pod hlavou a starostlivá máma Světlana aneb Pavlík to má s plným servisem
.... to Hanka se uvelebuje na pryčně aneb když nemůžu ležet na zemi .... Z mraků vykukuje sluníčko a tak plníme dětem slib. Uspořádáme alespoň náhražku dětského dne. Lovení rybiček, skákání v pytli, házení míče do koše. A děti mají radost. My taky, že se nám podařilo dodržet tradici.
.... a Eliška je v pytli
... Standa a Kraken se svými instrumenty
... poslední snímek z této slávy by se
dal nazvat |
||
|
|
||
