|
Chajďácká kronika 2010 - Už skoro léto |
||
|
Hlavní strana Sportovní den u chajdy Petrovický ples Mírovy padesátiny Pouť a čarodějnice Joska a Terezka Adélka Láďovy padesátiny Sázavák I. Sázavák II. Konec léta Lampiony Silvestr |
||
|
|
|
|
|
Při kýchání z vás vyletují „objekty“ CYKLOVÝLET aneb
putování po třebovských Jaro letos stojí za starou belu a tak, jak se blíží termín našeho výletu, klesá naše nadšení z jízdy na kole. Ale zřejmě nás má příroda ráda, protože v sobotu 29.5.2010 je ráno obloha vymetená, teplota tak akorát na výlet. Moc lidí nepotvrdilo svou účast a tak jsme zvědavi kolik že se nás to sejde. Nakonec je nás čtrnáct pejsků. Mění se ale složení. Zatímco v minulých letech převládali rodiče a dětí bylo jen sporadicky, letos se situace obrací. Je nás přesně 50 na 50. Tj. 7 dospělých a 7 dětí. Tedy jestli se těm habánům dá ještě říkat děti.
... tak tu stojíme a čekáme kolik se nás sejde
... přijíždí ještě další závodník, (Kamil)
ale toho jsme diskvalifikovali Psík volá, že za námi dorazí později, protože musí jít ještě s dědou volit. A tak vyrážíme úderem deváté hodiny z náměstí směr Petrovice ve složení - Míra, Vlaďka, Věruška, Liduška, Pepa P., Kamil ml., Kuba, Karel M., Jitka F., Katka, Slávek, Petr M., Fanda, a nestor naší skupiny - Pejsek. Ten je ale v tuto dobu ještě kdesi u volební komise. Doprovází nás i Marta M., s Míšou, ale jen do Dobrouče ke skluzavce.
... zastavení první - nad Petrovicemi pod lipkou (v tuto chvíli pejsek vyráží z Čermné)
... zastavení druhé - Dolní Dobrouč a skluzavky pro děti Jelikož Pejsek je pořád v nedohlednu, pokračujeme po chvíli dál. Zde zůstává pouze Marta s Míšou. My ostatní startujeme své oře a jedeme směr Knapovec. Zde už je kopeček delší a tak se začínají sundávat bundy a trička. Tady nás také dohání Psík. Je chudák celý zplavený, jak za námi žene. "Musíte mě šetřit, nemám nic najeto. Toto je moje první letošní jízda" vykřikuje ještě před dojezdem. A rovněž ze sebe strhává všechno nadbytečné prádlo.
... čekání na Pejska
... a už ho tu máme v celé jeho parádě. Jen
se z něj kouří. Standa nás sice dojíždí, ale přijíždí na svém silničním kole. Což je sice nádherné kolo, ale pouze pro asfaltové a rovné silnice. Bohužel po těch my dnes moc nepojedeme. V Knapovci u teletníku znovu odbočujeme do kopce a po vrstevnici přejíždíme kolem Třebovských stěn až do Skuhrova.
Zde dochází k prvnímu defektu. Lidušce začíná zlobit přehazovačka a tak se jí do kopce špatně šlape. Opravy se ale ujímá Petr a po čtvrt hodině můžeme pokračovat dál.
... a taky že pokračujeme. Řítíme se lesem
směr Třebovice.
... zastávka kdesi v lese. Čekáme než nás Pejsek všechny vyfotí.
... zde opět čekáme. Tentokrát na Pejska,
který musí po kamenech
... na hrázi rybníka Hvězda ve Třebovicích A je před námi nejvyšší stoupání celého cyklovýletu. Projíždíme Psí kuchyní a začínáme pomalu, ale jistě stoupat. A stoupáme a stoupáme asi dva kilometry. Někteří slézají a tlačí, ale většina mlaďáků nemůže dopustit to, že by slezla. A tak šlapou jak o život, i kdyby měli vypustit duši.
... cílová rovinka Odtud je to již jen skok ke Kozlovské rozhledně. Kamil s Kubou tam již čekají a nenápadně nám dávají najevo, jak nám to dlouho trvá. Poroučíme pivo a něco dobrého k obědu. A pak se musíme podívat na rozhlednu, která je dnes mimořádně otevřena. (asi kvůli nám :-))
... cíl naší cesty - rozhledna na Kozlově
... honem zamknout kola a jdeme na pivo
... všichni už jsou po jídle, jenom Pejsek
čeká na svůj vepřový řízek.
... paní správcová měla takovou žízeň, než
pan správce upil ze svého piva,
... Katka už mele z posledního. Jenom u talíře. Na kole jela bez problémů.
... a zatímco Psík čeká na svůj řízek, ostatní přemýšlí jak zabít čas před výstupem
... a kluci mezitím vyrazili sami
... nakonec se i Psík dočkal svého řízku a vyrazil za námi
... mlaďáci i Petr už nemůžou :-)
... a takhle vypadá chata Maxe Švabinského z ptačí perspektivy
... jak malé holky Když jsme se dost vynadívali, popojíždíme zase o kus dál. Cesta vede lesem a je po deštích posledních dnů dost rozbahněná a samá kaluž. Alespoň je nějaké "dobrodružství".
... jeden z mála úseků, kde Psík mohl jet opatrně na svém závodním kole Dojíždíme na další kopec a tím je kopec Kohout. Odtud sjíždíme dolů do Přívrata. Když projíždíme náměstím, vidíme, že je zde hasičská slavnost. Vzhledem k tomu, že jsme celí od bahna tak radši pokračujeme dál. Ještě by po nás mohli chtít nějaké vstupné.
... konkurence Pokračujeme tedy do Řetové a Řetůvky. Zde chceme překonat Andrlův chlum a sjet dolů do Ústí. Ale ouha. Probíhají zde závody do vrchu a tak musíme Andrlák objet přes Hrádek. Další kopec, který nebyl v plánu. Při cestě na Hrádek se nám ztrácí Petr, který přehlédl odbočku a vrací se zpět do Řetůvky. A sešli jsme se s ním až v na chajdě.
... poslední zastávka před serpentinami na
Hrádek. Sjedeme dolů do Ústí, když tu náhle volá UJO kde jsme, že čeká v Cakli a že se za ním máme stavit. Takže zastavujeme na vodáckém tábořišti v Cakli, pokecáme s UJEM, dáme jedno pivo a jedeme dál.
... v Cakli Odtud se peleton rozdělil a každý pokračuje dál po svém. Někteří zahýbají na Dobrouč, ostatní jedou přes Letohrad. Paradoxně největší bahno na nás čeká v lese mezi Kunčinou a Blahotincem. To jsme si dali. Že jsme to radši neobjeli přes Turecko. Nakonec ale všichni ve zdraví dojíždíme k chajdě, kde na nás čeká Pavel s Jitkou a Martinkou a opékají kuřata. Sud je již také naražen a tak nám nechybí nic ke štěstí. Snad jen několik minut strávených ve sprše. Psíkovi je zima a tak zatápí v kamnech. Dnes ale nemá svůj den. Kamna čudí tak, že všichni prchnou ven a v chajdě to vypadá jak v mlýnici.
... prý snad nějaký ptáček si udělal hnízdo v našem komíně aneb proč to nechce táhnout
... a pak už jen večerní pohoda a kolem půl dvanácté se pomalu rozcházíme k domovům
|
||
|
|
||
