|
Chajďácká kronika - 2006 strana třetí |
||
|
Hlavní strana
Beseda o Americe
Čarodějnice a dětský den
Zemská brána
Tour de Slovakia |
||
|
|
|
|
|
40-tiny Pavel a Kraken 10.6.2006 - jaro se konečně polehounku ujímá své vlády a nám nastává ten správný chajďácký rok. Každý týden je u chajdy sud, jedna akce střídá druhou. A tak jednoho dne přichází to co přijít muselo oslavy dalších čtyřicátníků. Letos přišla řada na Pavla Staropramena a Krakena. A tak po mohutných přípravách (tvorba písně, tvorba programu, tvorba kulis) na které padl jeden sud, nastal ten významný den. V noci ještě poprchávalo, ráno byla trochu zima (ona byla i po celý den), ale úderem deváté se mraky roztrhaly a začalo na nás vykukovat sluníčko. Stáňa svolává na dvanáctou hodinu všechny členy CHO kromě oslavenců na generální zkoušku. Schází se všichni co mají nějaký úkol a po hodině zkoušení je Stáňa spokojen. Postavíme stan (to jen kdyby pršelo), přivezeme čerstvý sud a v 15. hodin vše vypuká. Každý přinese nějaké tyčky či hubky či koláčky a tak je zde víc jídla jak o silvestru.
Chajda se na dnešní odpoledne proměnila na hospodu "U kalicha".
Přestože je začátek stanoven na 15. hodinu ještě kolem čtvrté se nic nezačíná dít. Někteří ještě nedorazili, Tugy ještě nahonem obrací seno, prostě tomu tady chybí disciplína. Čapákovi se stává menší nehoda - při vynášení popele od ohniště zakopne a padne hubou přímo do toho popela. Nic se mu nestane akorát je celý od popela. Odbývá to slovy "Tváře umouněné od popela, ale kominík to není, princi." Takže je hned od začátku veselo. Nakonec se všichni scházejí a Karel to vše zahajuje. K velkému údivu všech vytahuje megafon - prý aby všichni slyšeli.
Děti mají jako tradičně svůj soudek s limonádou a tak je kolem něj větší tlačenice než u piva. A nyní se už vše rozbíhá na plné obrátky. Jako první disciplina pro oslavence je jízda na invalidním vozíku tlačeném paní Milerovou (v tomto případě manželkou každého z jubilantů). Nejdříve je ale nutno se převléknout do dobových kostýmů. Bohužel uniforma z první světové války nebyla k mání a tak jsme museli vzít za vděk uniformami nádražáckými (darovala firma ČD v zastoupení Čapákem).
Časoměřič Petr se svým přesným chronometrem
Po složení slavnostní vojenské přísahy se mohlo začít soutěžit.
Před jízdou na Bělehrad bylo potřeba ještě doplnit tekutiny v podobě piva Ferdinand. Nesmlouvavý pohled rozhodčího Petra bedlivě sleduje dodržování fair play.
Po spanilé jízdě invalidů, kdy se zapotily hlavně jejich drahé polovičky přichází na řadu další klání. Protože na bojišti dochází ke zraněním, musí zraněného vojáka lapiduši (lapidušky) ošetřit a dopravit ho do špitálu. V tomto případě šli vojáci po vlastní ose.
Ve špitále na vojáky už čekal doktor
se sestrami, aby těm simulantům protáhl pérka.
Děti nestačily úžasem ani zavírat ústa
když viděly tu obrovskou injekci.
Mílo a Vlaďko neplačte to vše je jenom legrace.
Pan doktor naše hrdiny prohlédl a předepsal jim výplach žaludku Arzénem Tullamorem.
Dál už plnily naši hrdinové nevojenské úkoly. Jedním z nich byl vyvalení sudu a natočení dvou půllitrů (vody), či výroba domácích klobásek. Protože ale tento obor je Pavlovi cizí, mohl si pomoci různými instrumenty.
Tohle už nikdy neuvidíte - Kraken s limčou.
A to už se bitva pomalu chýlila ke konci a naši chrabří vojíni byli pod obrazem císařepána, za zvuku fanfár a dělových salv vyznamenáni.
I na věnce došlo.
A pak už jen přivítání do klubu čtyřicátníků chlebem, solí a ...
pivem. A pak zazněla, jak je již v těchto končinách zvykem, píseň oslavující hrdinské činy obou slavných vojínů. Písnička je na motivy písně Jarošovský pivovar. POSLUŠNĚ HLÁSÍME... Léta tam stál,
stojí tam dál Ref: K doktorce teď,
vystřelí hned, Ref: Bída a hlad nehrozí
snad, Ref: Celer a křen roste
tu jen, Ref: Čtyřicet let, šlapají
svět, Ref: PIVO TU MÁ KAŽDÝ RÁD.
A pak už jen blahopřání a polibky od krásných žen, pevné stisky rukou, slzy dojetí, drahé dary a užívání si svých deseti minut slávy.
... tak ať se tu za rok ve zdraví zase všichni sejdeme.
Zátiší s dary. A teď teprve vypukly ty správné oslavy, pivo i limonáda tekly proudem.
Klekarovic Zuzance dokonce i rukávem.
Zdálo se že i rodiče byli jaksepatří spokojeni.
Jako hlavní chod se podávalo vynikající ražniči. Bylo ho tolik že někteří si šli přidat i dvakrát a pořád zbývalo. Do toho nekonečné množství jednohubek, prostě oslava jak se patří. A protože bylo tohoto dne Gity, nelenil Čapák a oslavenci využít příležitosti a popřát Jarušce (Gitě) k jejímu svátku.
Hned poté nastoupila Marta se svým nádobíčkem a ostříhala polovinu chajdy včetně rodičů.
Pavel zkouší svůj nový křovinořez na Miladině hlavě a Čapák přinesl Mírovi kondicionér 4 v 1. (mazání na ražniči)
Někteří se kochají pohledem na Klekarku...
... zatímco jiní holdují alkoholu.
Druhý nejmladší chaďák Petruška a Švejk(yně)
Den se přehoupl do své druhé poloviny, počalo se stmívat a tím pádem i ochlazovat. Někteří se stáhli k ohni, jiní do chajdy. V každém případě šla na odbyt mnohem víc kořalka než pivo jak dokládají předcházející obrázky. Do chajdy se přemístily i bedny a tak začala ta pravá nefalšovaná diskotéka. Stáňa se začal svíjet u tyče což vyvolávalo u přítomných dam záchvaty euforie.
... zato Karla to nechávalo naprosto v klidu. Co ho v klidu nenechalo byl Bernard.
...dej pokoj s tím focením!!!
...zato venku u ohně bylo teplo až až.
Důkaz vidíte na obrázku - Věra svlečená jen v tričku.
KAFE NA ROŠTU... Úderem půlnoci se chajda vylidnila. mezi prvními odešel Míra, ani oslavenci už zde nebyli. Dokonce i Čapák a Karel už to vzdali. Byl to přece jen náročný den. Jediný kdo se držel až do konce byl Stáňa, Věra a Pepa P. A tak bylo v chajdě ještě pěkně veselo. I na mazurku došlo.
...ale ta rána
Opilci ať si vyspávají, ostatní už od rána chystají dopitky s obědem u chajdy. Hanka vaří polévku s játrovými knedlíčky. Kolem dvanácté se zdravé jádro začíná scházet.
Je nutno nakrájet zeleninu do polévky. Tohoto úkolu se ujímá Čapák. Věc přímo nevídaná. Čapák a mrkev. Abyste si nemysleli že kecám, je to zvětšené i v detailu.
Jako aperitiv se podávalo několik půllitrů Bernarda. Když tu náhle ouha tlak klesá, pípa syčí - všem přítomným ztuhly rysy ve tváři. "DOŠEL SUD". Tato znepokojivá zpráva se šíří chajdou jako lavina. Nikdo nechce uvěřit ale je to tak. Naštěstí nás zachraňuje Kraken, který po dvou hodinách nervózního čekání přiváží další dávku Bernarda. Hned je zase veselo. Podává se předkrm složený z Mírových karbenátků. Jako hlavní chod bylo několik zbylých špízů od včerejška. K tomu párečky na roštu ohřáté. Něco málo chleba a trochu zeleninky. A zase je na světě dobře. Někteří jedinci to vzdávají a zalehávají. Za chvíli to kolem chajdy vypadá jak na bojišti z první světové války. Kam se podíváš všude samí padlí.
Začíná se podávat káva, Pavel přinesl dort půllitr a tak se vše zase rychle probouzí k životu.
... i na kapky dojde. Pak už jen zbývá zbourat stan, poklidit umýt půllitry, zamknout chajdu a v pondělí opět do práce. Jak by prohlásil pan doktor v Postřižinách v podání pana Hrušínského "Byl to příjemně strávený víkend" Pokud by jste chtěli vidět víc obrázků navštivte Kožíškovu fotogalerii |
||
|
|
||
