|
Chajďácká kronika - 2006 strana osmá |
||
|
Hlavní strana
Beseda o Americe
Čarodky a dětský den
40-tiny
Cyklovýlet
|
||
|
|
|
|
|
Den pátý - středa 23.8.2006
Po návratu sedáme v kuchyni a dojídáme zásoby. Vytváříme švédské stoly a bužírujeme si jak v hotelu.
... Honza dojíždí zbytek omáčky na špagety
... Radek nabízí olezlý párek do čočkové polévky, ale nakonec ho sežral pes Míra, Radek a Renda se balí, protože zítra odjíždějí. Po zaplacení pobytu přinášejí balík korbáčiků. Když je sežrán zkonstatujeme, že nemají chybu a každý si objednává balíček korbáčiků sebou. V kuchyňce se zdržíme asi do desíti, děti asi do jedenácti a jdeme spát. Přestože to byl odpočinkový den, tak paradoxně většinu lidí začaly bolet nohy. Den šestý - čtvrtek 24.8.2006
Jede s námi Míra i Radek. Jenom Renda s Pavlou se s námi už loučí. Jedou si před odjezdem prohlédnout Muzeum oravské dědiny. Zde kromě prohlídky si mohli podojit kozu a uvařit halušky. Po obědě v místní restauraci už vyrážejí k domovu. Na Prednom Salatínu se od nás odděluje Míra s Radkem, kteří chtějí v poledne také vyrazit.
... Liduška před odjezdem natrhala mamce kytku Takže nás zůstává zase sedm statečných. Pepa, Jitka, Pavel, Slávek, Honza K., Hanka a Magda. Po příchodu na Brestovou (1902 m.n.m) si dáváme paštikový oběd.
Pavel se po výstupu do sedla drží za srdce. Podle úsměvu Jitky předpokládám, že to nebylo tak zlé.
Počasí bylo nádherné a tak bylo krásně vidět. Pavel se Slávkem už toho mají dost a tak se taky otáčejí k návratu. Takže nás statečných už zůstává jen pět. Při návratu zapomněl Slávek v borůvčí hůl a tak se musejí vracet. Další problém nastává ve chvíli kdy na Slávka přichází potřeba a do kleče je ještě daleko. Když ale dorazí do kosodřeviny nastává další problém - není hajzlpapír. Proto mu Pavel vytírá zadek mechem. My zbývající pokračujeme přes sedlo Parichvost.
Začíná foukat pořádně ledový vítr a tak se někteří strojí jak na severní pól.
Cesta začíná být silně kamenitá. Začínáme šplhat jak kamzíci ale děvčata si to užívají. Magda v legraci prohlašuje že až bude velká chce být horolezcem. Ze Salatína se vydáváme na Skriniarky kde se setkáváme s prvními řetězy. Děvčata je bez problému zdolávají. Pokračujeme přes Spálenou (2083 m.n.m.). Cesta jde přes kamenité traversy a všechna děvčata je hravě překonávají.
Docházíme až k Pacholovi, ale už toho začínáme mít dost a proto když zjistíme že tam vede i stezka která ho obchází, neváháme ani chvíli a jdeme zkratkou. I tak už máme hodinu zpoždění. Pavlík chudák čeká dole na parkovišti a neví co se děje. Docházíme do Baníkovského sedla (2040m.n.m.). Zde je poslední tatranková pauza. Konečně je zde signál a tak se může Jitka ohlásit. Pavel si jede alespoň koupit ty šachy co si objednal. Scházíme Spálenou dolinou kolem Roháčského vodopádu.
A pak už jen naposled tři kilometry po asfaltu dolů na parkoviště kde už čeká Pavel. Namačkáme se všichni do jednoho auta a jedeme se naposled vyspat. Povečeříme umyjem se chvíli pokecáme a jdeme brzy spát. Nikomu se už nechce ponocovat. Druhý den ráno Pavel s Jitkou, Slávkem a Honzou K. jedou autem, Pepa s holkama Čapákovic jedou vlakem. Cesta obou skupin proběhla bez problémů a tak se večer všichni scházíme opět v rodné Čermné. 28.9 - 29.9. 2009 se konala výprava ROHÁČE II. Přestože k tomu došlo až po Joskově svatbě myslím že to patří sem aby to dějově navazovalo. Výpravy se zúčastnili - Tomáš, Eva, Zdenda M. a Petr M.
Pokud by jste chtěli vidět víc obrázků navštivte Kožíškovu fotogalerii Svatba Josky Máňomá a Petry Protože mi prozatím Jitka ! nedodala slíbený komentář ke svatbě, nechám prohovořit obrázky.
... ženich
...a nevěsta
... a svatebčané
Pokud by jste chtěli vidět víc obrázků navštivte Kožíškovu fotogalerii
|
||
|
|
||
